Odborník Růstové poruchy Deficit růstového hormonu (vrozený i získaný – tumory CNS)

Deficit růstového hormonu (vrozený i získaný – tumory CNS)

Vrozené poruchy sekrece růstového hormonu

Příčinou vrozeného izolovaného deficitu růstového hormonu může být defekt genu pro receptor GHRH nebo defekt genu pro vlastní růstový hormon.

Mutace genu pro receptor GHRH – výrazné zkrácení molekuly receptoru GHRH. Postižení mají izolovaný deficit růstového hormonu, těžkou růstovou retardaci, avšak spontánně dospívají, jsou fertilní.

Izolovaný deficit růstového hormonu typu 1A – příčinou je delece genu pro růstový hormon. Růstový hormon zcela chybí, rozvíjí se časná růstová retardace s extrémně malou postavou a facies typickou pro těžký deficit růstového hormonu: široce prominujícíc čelo a malý nos s vpáčeným kořenem. Časté jsou hypoglykémie, protrahovaný novorozenecký ikterus, mikropenis u chlapců.
Po zahájení léčby růstovým hormonem se růst těchto dětí výrazně urychlí. Tyto děti, pro které je molekula GH neznámým proteinem, však rychle vytvoří protilátky, které účinek růstového hormonu inhibují. Léčení těchto dětí je obtížné.

Mutace genu pro růstový hormon – antigenní struktura molekuly růstového hormonu zachována, po zahájení léčby růstovým hormonem se protilátky netvoří. Tyto děti jsou dobře léčitelné růstovým hormonem.

V některých případech může být příčinou izolovaného deficitu růstového hormonu geneticky podmíněný defekt některého z intracelulárních postreceptorových přenašečů signálu.

Perinatální příčiny deficitu růstového hormonu

Na pomezí vrozených a získaných příčin GHD jsou dětští pacienti s perinatální patologií.

Porod koncem pánevním – příčinou je perinatální poškození stopky hypofýzy drobným krvácením v jejím úponu vlivem přetlaku v oblasti hlavičky během porodu.
S nástupem nové porodnické praxe, při které je abnormální poloha plodu indikací k císařskému řezu, těchto pacientů ubývá.
Při vyšetření NMR u dětí s anamnézou porodu koncem pánevním a s pituitárním deficitem obvykle nalézáme obraz ektopické neurohypofýzy ve spojení s hypoplastickou adenohypofýzou. Dojde k přerušení cévního zásobení adenohypofýzy, tak axonů vedoucích k neurohypofýze. Narušuje se humorální komunikace mezi hypotalamem a adenohypofýzou.

Důsledkem je atrofie adenohypofýzy a různě vyjádřený kombinovaný pituitární deficit, provázený mírně zvýšenou hladinou prolaktinu. Do porodu probíhá sekrece růstového hormonu fyziologicky, růstové opoždění těchto dětí se rozvíjí později než dětí s jinou vrozenou formou GHD.

  • Porod kleštěmi
  • Perinatální asfyxie
  • Perinatální krvácení

Postnatální příčiny deficitu růstového hormonu

Nádorová onemocnění hypotalamo-hypofyzární oblasti

Kraniofaryngeom – nádor, který nejčastěji vyvolává GHD u dětí. Je to solidní, cystický, supraselárně nebo intraselárně rostoucí tumor s častými kalcifikacemi. 40–50 % dětí s kraniofaryngeomem se již před diagnózou tumoru opožďuje v růstu vlivem GHD. Pravidelné vyhodnocování růstu jim může zachránit život, protože včasnější rozpoznání kraniofaryngeomu umožní jeho radikální odstranění a tím zlepšuje prognózu dítěte. Ostatní děti s kraniofaryngeomem přichází k lékaři pro příznaky nitrolební hypertenze. V těchto případech je již tumor rozsáhlý, zasahuje optické chiasma a jeho radikální odstranění nebývá možné.

Diabetes insipidus bývá častým následkem operace, pokud bylo nutno resekovat supraselárně rostoucí tumor. Mezi další závažné hypotalamické komplikace po operaci rozsáhlých supraselárních tumorů patří ztráta čití žízně, která ohrožuje život pacienta jednak těžkou dehydratací, jednak edémem mozku při hyperhydrataci. U řady dětí dochází ke vzniku hyperfagického syndromu, který vede k jídelní obsesi a nezvládnutelné progresivní obezitě.

Germinom – vyrůstá z hypotalamu, kde může destruovat mimo jiné buňky oblasti nucleus supraopticus a nucleus paraventricularis. Jeho klasickým prvním příznakem je diabetes insipidus. Jeho růst prograduje a za variabilně dlouhý interval způsobuje další hormonální deficity. GHD nebývá prvním příznakem, ale pravidelným důsledkem jeho dalšího růstu.

Gliom optiku či chiasmatu – útlakem může působit úbytek adenohypofyzárních funkcí. GHD je pravidelným důsledkem jeho ozáření

Hypofyzární adenomy – u dětí jsou vzácné.

Hamartom

Histiocytóza z Langerhansových buněk – může vést k infiltraci hypotalamu a infundibula. od střední čáry (astrocytom, ependymom, gliom jiné oblasti, meduloblastom, sarkom orbity, tumory nazofyryngu)

Radioterapie extrakraniálních solidních tumorů a lymfomů – paprsek zasáhne hypotalamo-hypofyzární oblast

Celotělová ozáření – před transplantací kostní dřeně a děti, které byly v minulosti léčeny profylaktickým ozářením CNS v rámci komplexní terapie akutní lymfoblastické leukémie.

Autoimunitní onemocnění - autoimunitní hypofyzitida, která vede k deficitu růstového hormonu i k dalším deficitům hypofyzárních hormonů. Může být součástí autoimunitního polyglandulárního syndromu, který je charakterizován alespoň dvěma ze tří základních projevů – mukokutánní kandidozou, hypoparatyreozou a Addisonovou chorobou.

Infekce CNS - Hypopituitarismus byl popsán jako následek purulentní meningitidy, případně získaného hydrocefalu.

Funkční poruchy suprahypotalamických a hypotalamických regulací
Jsou to přechodné poruchy hormonální sekrece v souvislosti s jiným základním onemocněním. GHD může být projevem nekompenzované hypotyreózy. Hypotalamické regulace jsou narušeny při mentální anorexii, manické depresi či psychotické depresi.

Psychosociální nanismus – některé psychosociálně deprivované děti méně rostou navzdory optimální výživě. Při vyšetření lze u nich prokázat nižší integrovanou sekreci růstového hormonu. Po úpravě psychosociálních podmínek se jejich sekrece růstového hormonu normalizuje a nastává růstový výšvih. Sekrece růstového hormonu fyziologicky klesá v prepubertálním období u dětí s konstitučním opožděním růstu a puberty. Příčinou je relativní deficit pohlavních hormonů u obou pohlaví, zvláště estrogenů.

Léčba poruchy růstu vyvolané u dětí nedostatečnou sekrecí růstového hormonu

Obvykle se doporučuje dávka 0,07-0,10 m.j./kg (0,025-0,035 mg/kg) těl. hmotnosti/den, nebo 2,1-3,0 m.j./m2 (0,7-1,0 mg/m2) těl. povrchu/den. Používají se i vyšší dávky.

Zdroj:
J. Lebl, J. Zapletalová, S. Koloušková a spol. Dětská endokrinologie 2004, Edice Trendy soudobé pediatrie, svazek 3
SPC Genotropin

Materiály, které si můžete zdarma objednat

Brožura léčba růstovým hormonem
Deníček Informace pro rodiče dětí, kterým byl předepsán růstový hormon.
Deníček růstu
Deníček růstu je určen pro všechny rodiče se zájmem o zdravý růst svých dětí.
Skríningové pravítko růstu
Skríningové pravítko růstové retardace včetně doporučení při odeslání pacienta k dětskému endokrinologovi.
Přehledná produktová brožura
Brožura pro lékaře s produktovou informací o přípravku Genotropin.

Do každé ordinace ZDARMA

Možnost objednání grafů zdarma

Jaké materiály na podporu kampaně Zdravý růst můžete jsou připraveny pro vaše pacienty?

čti více