Růstový hormon - poruchy růstu, malá výška dětí, růstové grafy, poradna lékaře - Odborník | Genotropin
Genotropin
Originální léčivý přípravek s vlastní historií i budoucností
Důležité milníky v léčbě Genotropinem
- 1957 - bylo poprvé dokumentováno použití růstového hormonu k léčbě dítěte s malým vzrůstem , kdy byl výtažek z hypofýzy podán chlapci, jehož růstové tempo se během 1. roku léčení velmi významně urychlilo. V 60. letech se rozvinula výroba růstového hormonu extrakcí z kadaverózních hypofýz a až do 1. poloviny 80. let probíhal ve vyspělých zemích jejich dobře organizovaný sběr a následná extrakce růstového hormonu.
- 1985 - nastává zlom, kdy byla výroba tohoto extrakčního přípravku zastavena a jeho používání zakázáno. Důvodem byla úmrtí mladých dospělých osob, které v minulosti dostávaly kadaverózní růstový hormon. Zemřeli na Creutzfeldt-Jakobovu nemoc. Infekce byla přenesena prionem z extraktu tkáně CNS. K očekávané epidemii naštěstí nedošlo, neboť kontaminované byly jen některé šarže, navíc je z dnešního pohledu zřejmé, že velice záleží na vnímavosti makroorganismu vůči prionu. V té době už také dospěla do závěrečného stadia příprava rekombinantního růstového hormonu metodou genového inženýrství a na trh se tak v roce 1985 dostává po inzulinu 2. rekombinantní přípravek – růstový hormon.
- 1989 – Registrace léčivého přípravku rekombinantního růstového hormonu (4 U, 12 UI).
- 1992 – Indikace pro léčbu pediatrických pacientů s nedostatkem růstového hormonu.
- 1993 – Schválení léčby růstovým hormonem u dívek s Turnerovým syndromem. U těchto dívek se začalo uvažovat o léčbě už ve 2. polovině 80. let, neboť jde o poměrně početnou a jednoznačně definovanou skupinu s významnou a dobře predikovatelnou růstovou retardací. Řada studií prokázala příznivý krátkodobý i střednědobý vliv léčby růstovým hormonem na růstovou rychlost, i když podávané dávky přesáhly 1,5krát až 3krát obvyklé substituční dávkování při deficitu růstového hormonu. Turnerův syndrom patří mezi nejčastější chromozomální aberace. Každoročně se u nás rodí 20–25 těchto děvčátek.
- 1994 – Schválení indikace léčby růstovým hormonem u dospělých pacientů. Tato indikace se týká jednak dospělých, kteří byli léčeni pro deficit růstového hormonu už v dětství, ale také těch, u kterých vznikl deficit až v dospělosti, například v důsledku adenomu hypofýzy a následného neurochirurgického zásahu nebo zničením výroby růstového hormonu přímo růstem tumoru. Deficitem růstového hormonu u dospělých se medicína začala zabývat až v 90. letech. Do té doby se růstový hormon považoval za typický hormon dětského věku, i když se vědělo, že má i své metabolické účinky.
- 1995 – Novou indikační oblastí se stává léčba růstovým hormonem u dětí s chronickou renální insuficiencí (CRI) , kde se stejně jako u dívek s Turnerovým syndromem nejedná o léčbu substituční, ale farmakologickou. Růstová porucha spojená s opožděním pubertálního vývoje je častou a závažnou komplikací u dětí léčených pro chronickou renální insuficienci. 30–50 % dialyzovaných dětských pacientů se opožďuje v růstu a nejméně u poloviny postižených dětských pacientů je příčinou CRI některá z forem vrozené nefropatie. Jedná se o určité poruchy hormonálních systémů vlivem narušené renální clearance některých látek, narušené endokrinní funkce ledvin, podílí se i renální anémie, nutriční vlivy, renální rachitida z poruchy metabolismu vitaminu D, porucha acidobazické rovnováhy a hladin některých iontů. Podáváním růstového hormonu se může růst zlepšit.
- 2001 – Další indikační oblastí pro léčbu růstovým hormonem je syndrom Prader-Willi. Jedná se o poměrně vzácné geneticky podmíněné onemocnění (asi 60 lidí z 1 milionu), které je spojené vedle růstové poruchy s mírnou mentální retardací, nedokonalým pohlavním vývojem, sníženým svalovým tonusem a výraznou jídelní obsesí. Teprve v posledních dvou desetiletích se začal i u dětí se syndromem Prader-Willi užívat růstový hormon a dnes je již jednoznačně prokázáno, že růstový hormon dokáže nejen významně urychlit růstové tempo, ale i příznivě ovlivnit abnormální tělesné složení (snížit podíl tělesného tuku a naopak zvýšit svalovou hmotu), a tím zlepšit tělesnou i duševní činnost.
- 2004 – Nejnovější indikací je léčba poruchy růstu u dětí, které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA – small for gestational age) , tj. s porodní hmotností a/nebo porodní délkou nižší než minus 2 směrodatné odchylky pro příslušný gestační věk. Většina dětí dohání tento handicap nízké porodní délky v prvních dvou letech života, ale asi 5–10 % dětí ho nedožene. U nich růstová retardace přetrvává. Dlouhodobý klinický výzkum prokázal, že léčba růstovým hormonem může významně podpořit růst a zmírnit související komplikace. Podávání růstového hormonu vede k normalizaci dospělé výšky u většiny SGA pacientů.
Kampaň Dětský růst
Jaké materiály na podporu kampaně Zdravý růst můžete jsou připraveny pro vaše pacienty?
čti více
