Změřenou tělesnou výšku, resp. délku, ihned vyhodnotíme. Zaměříme se přitom na dva základní parametry – na aktuální výšku, resp. délku, dítěte a na růstovou rychlost dítěte od předcházejícího měření.
- Porovnání aktuální tělesné výšky/délky s populační normou a s růstovým potenciálem daného dítěte.
Do percentilového grafu tělesné výšky/délky zakreslíme změřenou výšku/délku dítěte. Poloha daného bodu nám umožní porovnání se stejně starými dětmi. Pro posouzení růstu však kromě porovnání se stejně starými dětmi potřebujeme také porovnat skutečnou výšku/délku dítěte s jeho vlastním růstovým potenciálem. Ten je dán výškou rodičů: Na pravý okraj grafu do věku 18 let vyznačíme dva body – jedním bodem je skutečná tělesná výška rodiče téhož pohlaví, druhým bodem je výška druhého rodiče zmenšená (dvojice otec–dcera) nebo zvětšená (dvojice matka–syn) o 13 cm.
Tyto body označíme jako "M" (matka) a "O" (otec). Uprostřed mezi oběma body leží percentilové pásmo, ve kterém bude dané dítě s největší pravděpodobností (predikovaná výška podle výšky rodičů), a to nejpozději počínaje druhými narozeninami. Mezi druhými narozeninami a začátkem puberty již zdravé dítě svoje percentilové pásmo nezmění.
- Stanovení růstové rychlosti od předcházejícího měření.
Pro patologické stavy spojení s růstovým selháním je charakteristická nízká růstová rychlost, pozornost budeme věnovat i dětem s růstovou rychlostí abnormálně vysokou. Růstovou rychlost můžeme posoudit dvěma způsoby:
- Pomocí percentilového grafu.
Změřenou hodnotu zakreslíme do percentilového grafu tělesné výšky. Změní-li dítě během dětského růstového období (od 2 let do počátku puberty) svoje postavení v percentilové síti o více než jedno pásmo směrem dolů, jedná se o růstové selhání. Naopak posun o více než jedno pásmo směrem nahoru signalizuje nepřiměřenou růstovou akceleraci.
- Výpočtem růstového tempa v cm/rok.
Ve středním dětském věku růstová rychlost plynule mírně klesá od 8 cm/rok ve 3 letech života (rozmezí 6–10 cm/rok) do 5 cm/rok (rozmezí 4–6 cm/rok) v posledním roce před začátkem pubertálního růstového výšvihu.
- Pomocí percentilového grafu.