Fyziologie dětského růstu
V období od narození do ukončení růstu lze rozlišit tři období, která na sebe navazují a částečně se překrývají:
Infantilní růstové období – začíná během nitroděložního života a pokračuje první dva roky po narození. Rychlost růstu je nejvyšší z celého lidského života. Plod roste nejrychleji ve 2. trimestru. Po narození rychlý růst pokračuje a zdravé dítě vyroste v prvním roce života obvykle kolem 25 cm., ve druhém roce asi 12 cm. Na konci infantilního růstového období dítě dosahuje přibližně poloviny své budoucí dospělé výšky.
Dětské růstové období – začíná koncem prvního roku života. Mezi 2. rokem a počátkem puberty je růst dítěte poměrně klidný a plynulý. Růstová rychlost stále mírně klesá z 8 cm/rok (ve 3 letech) až na 5 cm/rok. Dětské růstové období přispívá k budoucí dospělé výšce člověka přibližně z 30%.
Pubertální růstové období – trvá 4–5 let a přichází o 2 roky dříve u dívek než u chlapců. Je spojeno s pubertálním růstovým výšvihem, který vrcholí v roce před dosažením plné pohlavní zralosti. V tomto roce vyroste dívka v průměru 9 cm/rok, chlapec 10,3 cm/rok. Poté růstová rychlost klesá. Během tohoto růstového období vyroste mladý člověk o posledních přibližně 20% své konečné dospělé výšky.
Hormonální řízení prenatálního a postnatálního růstu
Úloha růstového hormonu v prenatálním růstu je pravděpodobně pouze okrajová. Předpokládá se, že během intrauterinního života je růst plodu řízen prostřednictvím IGF-I. Fetální IGF-I je regulován prostřednictvím transportu glukózy placentou, který řídí také uvolňování fetálního inzulínu. Osa glukóza-inzulín-IGF-I se tak primárně uplatňuje v prenatálním růstu.
Postnatální růst je regulován osou růstový hormon-IGF-I. Proto po narození dochází k vzestupu hladin růstového hormonu i IGF-I, což je jeden z klíčových mechanismů postnatálního catch-up růstu u většiny dětí s SGA/IUGR.
Příčiny SGA
Děti s SGA se rodí s nízkou porodní hmotností a/ nebo délkou vzhledem ke svému gestačnímu věku. Intrauterinní růstová retardace – IUGR je projevem selhání prenatální fáze infantilního růstového období. Růst plodu ovlivňují faktory zevní a vnitřní.
Některé faktory spojené s intrauterinní růstovou retardací:
Zevní faktory (ze strany matky)
- výživa matky, onemocnění matky,
- abusus alkoholu, drog, nikotinu
- častá těhotenství
- anomálie placenty, dělohy
Vnitřní faktory (ze strany plodu)
- chromozomální aberace
- jiné genetické poruchy
- kongenitální anomálie
- infekce plodu
Růstový catch-up u dětí s SGA
Po narození pokračuje u zdravých dětí období rychlého růstu. U většiny dětí s SGA probíhá tato fáze infantilního růstového období již fyziologicky. Objeví se u nich catch-up růst (růstový výšvih) .
Část z nich zaujme očekávané místo v percentilové síti tělesné délky již v prvních osmi měsících života, většina růstovou retardaci překoná do 2 let věku. Po druhém roce života se růst řídí jinými zákonitostmi, protože dítě vstoupilo do dětského růstového období. 85 – 90 % dětí s SGA prožívá po narození časný růstový catch-up. Po vyrovnání tělesné délky s ostatními vrstevníky je jejich další růstová prognóza příznivá.
Četnost SGA
Přibližně 3% novorozenců se rodí s významně podprůměrnou porodní hmotností a nebo tělesnou délkou, která svědčí pro SGA. U 10 – 15% dětí s SGA se však časně postnatální catch-up růst nedostaví. Asi polovina jedinců zůstane malá i v dospělosti. Relativní riziko malé postavy je zvýšeno 7,1krát u dětí s nízkou porodní délkou a 5,2krát u dětí s nízkou porodní hmotností
Hormonální stav dětí s SGA
Podle hypotéz je SGA provázeno relativní rezistencí na řadu hormonů, jako je růstový hormon, IGF-I a inzulín. Důsledkem této rezistence je nejenom postnatální růstové selhání, ale i zvýšené riziko metabolického syndromu zahrnujícího v dospělosti obezitu, diabetes mellitus 2. typu, hypertenzi a hyperlipidemii. Bylo prokázáno, že děti s SGA mají v mladém věku normální glukózovou toleranci, ale i signifikantně vyšší hladiny inzulínu a proinzulínu.
Psychosociální vývoj dětí s SGA
V prvním roce života má řada dětí bez růstového catch-up problémy s nechutenstvím, jejich kalorický příjem je nedostatečný a jsou více ohroženy hypoglykémiemi. Jejich psychomotorický vývoj se jeví jako opožděný, což bývá spíše následkem nedostatečné hmotnosti a délky, proto vázne pohybová koordinace.
V předškolním a školním věku u řady dětí zjišťujeme znaky lehké mozkové dysfunkce, které mohou být důsledkem prodělaných hypoglykémií v kojeneckém věku. V projevech dominuje psychomotorický neklid, vyšší únavnost, dítě je labilnější, tělesná výkonnost je ve srovnání s vrstevníky nižší. Zároveň vázne sociální vyzrávání.
Intelekt bývá ve srovnání s vrstevníky normální. U některých z nich je výkonnost nepříznivě ovlivněna sociální nezralostí a menší tělesnou zdatností. Tyto problémy mohou být posíleny nevhodnými výchovnými postupy. Rodina bývá vůči těmto dětem hyperprotektivní, okolí má na ně menší nároky a bludný kruh se uzavírá.
Ovlivnění růstu dětí s SGA
Řada studií prokázala, že tělesná výška dětí s SGA bez catch-up růstu nepřesáhne v dospělosti 3. percentil – tj. důležité je použití růstového hormonu.
Přehled kritérií pro zahájení léčby růstovým hormonem Genotropin u dětí s SGA
Indikace pro léčbu přípravkem Genotropin dle SPC:
Poruchy růstu (současná směrodatná odchylka růstu (SDS) <-2,5 a upravená rodičovská směrodatná odchylka růstu <-1) u dětí malého vzrůstu, které se narodily malé na svůj gestační věk (SGA), s porodní váhou a/nebo délkou pod – 2SD, u kterých se nedostaví růstový výšvih /catch-up growth/ (HV SDS < 0 během posledního roku) do 4 let věku nebo později.
Dávkování přípravku Genotropin u SGA dle SPC:
Zpravidla je doporučena dávka 0,035 mg/kg tělesné váhy denně (1 mg/m² tělesného povrchu denně), dokud není dosaženo konečné výšky (viz 5.1). Léčba by měla být ukončena po prvním roce, jestliže SDS rychlosti růstu je pod +1. Léčba by měla být ukončena, je-li rychlost růstu < 2 cm/rok, a kostní věk je > 14 let (dívky) nebo > 16 let (chlapci), což odpovídá uzávěru epifyzárních růstových štěrbin, je-li potřebné potvrzení.
Vliv růstového hormonu na celkový vývoj dětí s SGA
Výsledný efekt léčby růstovým hormonem je velmi ovlivněn včasným zahájením léčby, neboť maximum účinku růstového hormonu můžeme pozorovat do začátku puberty. Léčba by proto měla být zahájena ještě v předškolním věku. Léčba růstovým hormonem má příznivý vliv i na celkový psychický vývoj dítěte. Podávání růstového hormonu vede k nárůstu svalové hmoty a tím i zlepšení tělesné kondice.
Metabolické účinky růstového hormonu u dětí s SGA
Kostní zrání – urychlení kostního zrání při léčbě růstovým hormonem je nevýrazné.
Glycidový metabolismus – během podávání růstového hormonu zůstávala glukózová tolerance v normě a nebyl zaznamenán žádný případ diabetes mellitus.
Lipidový metabolismus a krevní tlak – pacienti s SGA mají v dospělosti vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění. Po zahájení léčby růstovým hormonem významně klesly hladiny celkového cholesterolu i LDL cholesterolu. Růstový hormon příznivě působil i na krevní tlak.
Zdroj:
J. Lebl, J. Zapletalová, S. Koloušková a spol. Dětská endokrinologie 2004, Edice Trendy soudobé pediatrie, svazek 3
SPC Genotropin
Materiály, které si můžete zdarma objednat
| Kartička na vyhodnocení porodních údajů
včetně -2,5 SDS tělesné výšky u dětí. Cestou k včasnému odhalení dětí se SGA je spolehlivé měření dětí při jednotlivých preventivních prohlídkách a bezprostředně navazující vyhodnocení změřených údajů. |
|
| Brožura SGA
Informace pro rodiče dětí, které se narodily malé a nadále špatně rostou. |
|
| Brožura léčba růstovým hormonem
Deníček Informace pro rodiče dětí, kterým byl předepsán růstový hormon. |
|
| Deníček růstu
Deníček růstu je určen pro všechny rodiče se zájmem o zdravý růst svých dětí. |
|
| Skríningové pravítko růstu
Skríningové pravítko růstové retardace včetně doporučení při odeslání pacienta k dětskému endokrinologovi. |
|
| Přehledná produktová brožura
Brožura pro lékaře s produktovou informací o přípravku Genotropin. |
