Co ovlivňuje růst dítěte

Růst dítěte ovlivňuje mnoho faktorů. Některé působí před narozením a v úvodním období růstu, zhruba do konce 1. roku věku. Významné pro růst jsou faktory genetické, celkový zdravotní stav (prodělané nemoci a jejich léčba, úrazy), výživa a výdej energie, vliv rodiny a sociálního prostředí, také strádání dítěte. Jiný je růst u dívek, jiný u chlapců.

Podrobný přehled najdete na následujících řádcích.

Ještě před narozením…

Na růst dítěte před jeho narozením mají vliv takzvané nitroděložní faktory: výživa matky během těhotenství, stav metabolismu živin, zdravotní stav plodu a matky, správná funkce placenty. V těhotenství probíhá u dosud nenarozeného dítěte vůbec nejrychlejší růst. Pokud plod nedostává v děloze potřebnou výživu nebo strádá z jiných důvodů, bude menší, než bychom očekávali. Negativní vliv na nitroděložní růst má nepochybně kouření a pití alkoholu u matky či drogová závislost. Nejrychlejší růst v nitroděložním období probíhá ve střední třetině těhotenství. Pokud v tomto období nefunguje správně placenta, může mít novorozenec menší porodní délku i porodní hmotnost (váhu). Po narození tuto ztrátu obvykle dožene. Pokud byla porucha závažnější, může být růstové opoždění trvalé.

Dědičnost je rozhodující

Genetické faktory (dědičnost) s vlivem na růst a výšku získává dítě od svých rodičů. Není proto překvapivé, když rodiče nízké postavy mají malé potomky. Proto je také možné z výšky rodičů vypočítat pravděpodobnou výšku jejich dítěte v dospělosti.

Cílová výška chlapců = výška otce + (výška matky +13) / 2 ± 8,5 cm

Cílová výška dívek = výška matky + (výška otce –13) / 2 ± 8,5 cm

Vzorec obsahuje hodnotu 13 cm, představující průměrný rozdíl mezi mužskou a ženskou tělesnou výškou. Rozsah ± 8,5 cm vymezuje pásmo cílové výšky, kde se nalézá s 95% pravděpodobností hodnota dospělé tělesné výšky pro potomka daných rodičů.

Jinak u dívek, jinak u chlapců

Vlivem odlišné genetické a hormonální výbavy se muži a ženy odlišují v mnoha oblastech. Jednou z nich je i výška postavy a průběh růstu. Ženy jsou v průměru nižší než muži. Průměrná výška české populace je podle poslední reprezentativní studie u mužů 180 cm a u žen 167 cm. Trend k zvyšování průměrné výšky české populace zřejmě i nadále pokračuje. Při narození jsou děti obou pohlaví přibližně stejně velké. Zásadním obdobím, kdy se od sebe začne výška dětí obou pohlaví oddělovat, je puberta.

U dívek nastupuje puberta dříve, proto jsou v určitém období proti chlapcům stejného věku vyšší, jejich konečná výška je ale nižší než u mužů. Věk nástupu a průběhu puberty ovlivňuje tvorba pohlavních hormonů, uplatňují se i další faktory.

S postupem puberty se uzavírají růstové zóny v kostech. Splynutím růstových štěrbin se růst ukončuje. U chlapců nastupuje období dospívání přibližně o dva roky později, mají proto delší období dětské růstové fáze a poněkud vyšší růstovou rychlost v době růstového spurtu. Výsledkem je konečný výškový rozdíl ve prospěch mužského pohlaví.

Nemoci a úrazy ovlivňují růst

Různé nemoci, zejména závažnější, se mohou ještě před rozvojem svých typických příznaků projevit zpomalením nebo zástavou růstu. Růst představuje pro dítě energeticky velmi náročný proces. Pokud je organismus zatěžován nemocí, podmínky pro růst nejsou dobré.

Nemoc ovlivňuje růst několika mechanismy. Většina chorob narušuje přirozenou tvorbu růstového hormonu a především IGF-I (inzulínu podobného růstového faktoru).

Porucha růstu typicky provází:

• zánětlivá onemocnění střev,
• poruchy vstřebávání živin,
• chronickou ledvinnou nedostatečnost,
• srdeční vady,
• cystickou fibrózu,
• revmatická onemocnění
• mnohé další choroby.

Vzhledem k tomu, že porucha růstu může být jedním z prvních příznaků probíhajícího onemocnění, systematické sledování růstové křivky může významně pomoci k odhalení probíhajícího onemocnění dříve, než se toto onemocnění plně rozvine.

Stejné důsledky jako chronická onemocnění může mít i úraz. Nejčastějším případem je úraz končetiny, při němž se poškodí růstová zóna kosti. Vzácněji může při úrazech hlavy dojít k poškození hypofýzy a tím k poruše tvorby potřebných hormonů.

Pokud při zlomenině kosti prochází lomná linie napříč růstovou chrupavkou, poškodí se zárodečná vrstva buněk. Kost potom může růst asymetricky nebo neroste vůbec. Takto postiženou kost lze prodloužit operací. Jindy naopak zlomenina vede k mírnému „přerůstu“ postižené kosti.

Zevní prostředí

I když růst dítěte vypadá na první pohled samozřejmě a jednoduše, jedná se o komplexní a energeticky náročný děj ovlivněný řadou faktorů. Proto jsou významné i takové vlivy, jako je kvalita životního prostředí, čistota ovzduší, fyzická a psychická zátěž, pohybová aktivita nebo celková vyspělost společnosti. Podstatná je také výživa, kterou má rozvíjející se organismus k dispozici.