Když chybí centimetry aneb výšku potomka řešte co nejdříve!

Není pouze jedna známá příčina zpomalení růstu u dětí. Existuje mnoho více či méně závažných důvodů. Mezi ně patří například:

• nedostatečná výživa,
• malé množství růstového hormonu,
• jiné hormonální odchylky (například špatná funkce štítné žlázy),
• Turnerův syndrom (vrozené dědičné onemocnění dívek, kterým chybí jeden chromozom X),
• Downův syndrom,
• malý vzrůst v rodině,
• nádory podvěsku mozkového,
• nízká porodní váha dítěte,
• závažný stres,
• trpaslictví,
• těžká onemocnění ledvin, srdce či plic.

Nepřehlédněte problém

Pokud je dítě menší než jeho vrstevníci, možná trpí poruchou růstu. Zjednodušeně lze říci, že je-li dítě stejně velké jako jedinec o dva a více let mladší, měl by tento fakt vyvolat podezření na možnou růstovou poruchu a dítě by mělo být řádně vyšetřeno. Je důležité zaměřit se i na tzv. proporcionalitu, tedy rovnoměrnost růstu a měly by být zaznamenány odchylky v rychlosti růstu za určitý časový úsek. Délka paží a nohou někdy nemusí být proporcionální k rozměru střední části těla a jedinec může být nositel některé genetické vady (např. achondroplázie). Lineární růst do výšky je ovlivněn celou řadou hormonů a metabolických procesů, proto se porucha růstu někdy může projevit společně s dalšími problémy, jako je únava, zácpa, suchá kůže či zimomřivost nebo bolesti břicha.

Důkladná zdravotní sonda

Pokud máte podezření, že váš potomek roste pomalu, měli byste o tom informovat svého praktického dětského lékaře. Ten se bude zajímat o porodní délku a váhu dítěte, výšku ostatních členů rodiny či známé poruchy růstu či chronická onemocnění v rodině.

Praktický dětský lékař u každého dítěte vede záznam o váhovém a růstovém prospívání a zaznamenává tyto údaje do tzv. percentilových grafů. Základní růstové grafy jsou také součástí očkovacího průkazu dítěte a růst svých dětí zde mohou rodiče orientačně sledovat i mimo preventivní prohlídky. Praktický dětský lékař je vede již od narození dítěte, a může tak posoudit trend v růstové křivce a iniciovat další vyšetření. Někdy již cestou praktického dětského lékaře může být provedeno rentgenové vyšetření zápěstí, které podává informaci o tzv. kostním věku – tedy jak se vyvíjejí kosti dítěte vzhledem k jeho věku. Toto vyšetření bývá doplněno o rozbor krve. V první linii se musí coby možná příčina poruchy růstu vyloučit jakékoliv chronické metabolické onemocnění (např. jater, ledvin, střeva) nebo autoimunitní onemocnění (celiakie, Crohnova choroba), které bývají často příčinou zmiňované patologie. Dále se provádějí hormonální odběry, které mohou poukázat na možnou endokrinní poruchu.

Eventuální další vyšetření již patří do rukou specialistů – dětských endokrinologů, kteří následným dalším vyšetřováním určují možnou příčinu poruchy růstu, např. již na úrovni molekulárně-genetické.

Léčba se odvíjí od příčiny

Terapie poruchy růstu závisí vždy na její příčině, stejně jako výsledky této léčby. Pokud je příčinou poruchy chronická choroba metabolického nebo autoimunitního typu (Crohnova choroba, celiakie apod), zahájením terapie základního onemocnění většinou dosáhneme normalizace růstové rychlosti.

Pokud se prokáže nedostatek sekrece některých hormonů (např. růstový hormon), lékaři je mohou ve většině případů dodávat tělu v rámci léčby – tzv. substituční terapie. Ta může trvat i několik let a díky ní může dítě dosáhnout zcela normální finální dospělé výšky.

Některé poruchy růstu jsou součástí vzácných genetických syndromů. Jejich diagnostika i následná léčba bývá problematická a ne vždy se daří poruchu růstu vyřešit terapií.

(cean)

Zdroj:

Cheetham T., Davies J.H. Investigation and management of short stature. Arch Dis Child. 2014 Aug; 99 (8): 767–771. doi: 10.1136/archdischild-2013-304829.

GEN-2016.01.015