#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Léčba růstovým hormonem pohledem rodičů

Užívá vaše dítě růstový hormon nebo s terapií v nejbližší době začne? Mohlo by vás zajímat, jak se rodiče těchto malých pacientů dívají na každodenní povinnosti a problémy spojené s touto léčbou.

Růstový hormon se podává podkožními injekcemi. Na začátku léčby jej aplikují většinou rodiče, časem se může dítě naučit podávat si hormon samo. Terapie růstovým hormonem mnohdy trvá celé dětství i déle a stává se nedílnou součástí života rodiny. Proto je důležitá nejen účinnost, kterou lze snadno změřit dosaženými centimetry výšky, ale i vliv léčby na pohodu a jistotu rodiny. To už se ale měří daleko hůř. Nizozemští lékaři se o to přesto pokusili a vypracovali speciální dotazník. Ten vyplnilo 69 rodičů dětí, které jsou léčeny růstovým hormonem. Co především odborníky zajímalo?

1. Dokážou to děti samy?

Podávání hormonu dítětem je (nebo by bylo) podle naprosté většiny rodičů prospěšné. Jak potomkovi, tak i jim samotným to dává více svobody v každodenním životě. Více než polovina rodičů je přesvědčena, že děti jsou schopné se aplikaci naučit mezi 10. a 11. rokem věku, podle některých ještě dříve. Jen 5 % dospělých by předání léčby dítěti nechalo na věk nad 12 let.

2. Jak řešit úzkost z podávání?

  • Podle více než třetiny rodičů se jejich potomek bojí injekcí růstového hormonu. Většina (71 %) má jen lehkou úzkost, ale ostatní děti se obávají více, nebo dokonce velmi.
  • Převážná část dospělých je spokojená s radami lékařů a sester ohledně překonávání dětské úzkosti. Zároveň by ale uvítali pomoc psychologa.
  • Dva z rodičů, jejichž děti se injekcí velmi bály, z vlastní zkušenosti doporučují navštívit dětského psychologa nebo psychoterapeuta. Jejich potomkům prý tito odborníci pomohli, ze strany zdravotníků se naopak cítili zanedbaní.
  • Lékaři a sestry často radí dítě „rozptýlit“, což ale podle zkušeností některých rodičů nefunguje. Spíše doporučují nedělat z injekce velkou událost, neprezentovat před potomkem vlastní obavy a vše provést rychle a s pozitivním přístupem.

3. Má puberta nežádoucí vliv?

Děti dvaceti z dotazovaných rodičů již dospěly do puberty. Lékaři se těchto dospělých ptali, jak se problematický věk projevil na postoji k léčbě růstovým hormonem. 40 % rodičů uvedlo, že začali u potomka pozorovat odmítání a nechuť k terapii. Více než polovina z nich by uvítala zásah psychologů, aby pomohli dítě zbavit emocionálních problémů spojených s léčbou a vštípili mu nutnost dalšího užívání růstového hormonu.

(luko)

Zdroj: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3422117/pdf/ppa-6-547.pdf