#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Růstový hormon má vliv na svaly, růst kostí i na játra

Somatotropin neboli růstový hormon má dopad na fungování celého těla. Musí ho ale být tak akorát. Jakákoliv odchylka v množství hrozí nepříjemnými zdravotními problémy. Účinná léčba naštěstí existuje.

Růstový hormon je produkován podvěskem mozkovým a jeho hlavním účinkem je stimulace růstu. Podněcuje růst kostní i svalové buňky, zároveň ale ovlivňuje i přeměnu cukrů v našem těle a zvyšuje jejich hladinu. Také stimuluje rozklad tuků, a tedy jejich nárůst v krvi. Nedostatek, ale i nadbytek tohoto hormonu může vést k poruše metabolismu a ke změnám fyzickým, ovšem též psychickým.

Všeho moc škodí

Účinky somatotropinu můžeme ilustrovat na stavech, kdy je jeho sekrece nadměrná.

  • Zvyšuje se hladina krevní glukózy, což může vést až k rozvoji cukrovky.
  • Vzniká gigantismus, tedy nadměrný vzrůst či akromegalie, spojený s typickými deformitami kostí a zvětšením orgánů. Potíže způsobuje přemrštěná stimulace k růstu kostí.
  • Zvýšený rozklad tuků vede k nedostatku tělesné tukové tkáně.
  • Nadsazená syntéza bílkovin způsobuje eminentní nárůst svalů.

Nedostatek ničí zdraví

Syndrom z nedostatku růstového hormonu je naopak charakterizován zvýšením hmotnosti, nárůstem tukové hmoty a úbytkem svalstva. Studie zjistily, že celkový podíl tuku v těle vzrůstá až o 7 %. Ukládá se v oblasti trupu a břicha a zvyšuje tak poměr mezi pasem a boky, což je rizikový faktor pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Tuky jsou zvýšeny i v krvi, konkrétně jde o triacylglyceroly (hodnoty „hodného“ HDL-cholesterolu pak klesají). Tyto lipidy se mohou ukládat v játrech a působit jejich ztukovatění – tzv. steatózu. Zvýšená lipidémie tak může částečně vysvětlovat, proč je u pacientů s nedostatkem růstového hormonu pozorována urychlená ateroskleróza – tedy kornatění tepen. Také to objasňuje fakt, proč je u těchto nemocných vyšší úmrtnost v důsledku kardiovaskulárních chorob, jako je infarkt či cévní mozková příhoda.

Trpí duše i postava

U pacientů s nedostatkem růstového hormonu se také častěji objevují poruchy psychiky, mají potíže s koncentrací a pamětí. Byl zaznamenán i vyšší výskyt únavy, sociální izolace a deprese. Intelekt ale porušen nebývá. Pokud je nedostatek somatotropinu vrozený, dochází v dětství k rovnoměrnému zpomalení růstu až k rozvoji nanismu čili trpaslictví. Tito jedinci se vyznačují krátkou postavou, obezitou, vysokým hlasem a opožděním kostního vyzrávání.

Léčba, která zabírá

Terapie rekombinantním růstovým hormonem je jednou z terapeutických možností pacientů s deficiencí růstového hormonu. Mnoho metabolických abnormalit těchto osob může léčba zvrátit.

  • Skladba těla. Při terapii dochází k úbytku tukové hmoty a přibývání čisté hmoty svalové. Normalizace podle studií nastává asi po 6 měsících. Navýšení svalů souvisí se zvýšením syntézy bílkovin a tím svalové tkáně, čímž se zlepšuje i svalová funkce. Snížení tukové hmoty bylo pozorováno nejvíce právě v rizikové oblasti trupu. Předpokládá se tedy, že riziko kardiovaskulárních chorob se snižuje.
  • Metabolismus tuků. Léčba může mít pozitivní vliv na lipidové spektrum v krvi. V jedné ze studií byla zjištěna souvislost mezi léčbou a snižováním hodnot „špatného“ LDL-cholesterolu (velmi rizikový faktor rozvoje aterosklerózy).
  • Hustota kostí. Růstový hormon stimuluje růst buněk kostí, může zvyšovat hustotu kostí a zpomalit tak proces osteoporózy.

(cean)

Zdroj: pituitary.mgh.harvard.edu

Mark A. Sperling: Traditional and novel aspects of the metabolic actions of growth hormone

GEN-2016.01.015