Působení růstového hormonu

Působení růstového hormonu

Projevy působení růstového hormonu jsou různě nápadné v různých obdobích vývoje organismu. Jako první si vědci uvědomili význam tohoto hormonu při regulaci růstu, jak vyplývá již z jeho názvu. Již před 100 lety byla tkáň podvěsku mozkového označena jako orgán důležitý po růst jedince. Jde o nejnápadnější projev účinku růstového hormonu, který ovlivňuje celý tělesný vývoj organismu a ve svých důsledcích má klíčový význam i pro rozvoj psychiky a sociální vývoj jedince.

Po ukončení růstu organismu – uzavření růstových štěrbin pod vlivem pohlavních hormonů – již další růst není možný. Působení růstového hormonu na látkovou přeměnu organismu se však uplatňuje i v dospělosti.

Tvorba růstového hormonu se během života mění. Nejvyšší je v období puberty a s věkem klesá. V průběhu dne se nejvíce růstového hormonu uvolňuje v noci ve spánku.

HYPOFÝZA (mozkový podvěsek) hraje klíčovou úlohu při tvorbě hormonů, které řídí činnost i jiných žláz. Porušení funkce hypofýzy způsobí poruchu celého spektra tělesných funkcí. Hormony hypofýzy včetně růstového hormonu jsou uvolňovány do krevního oběhu, který je dopraví k cílovým buňkám.

Činnost hypofýzy je řízena HYPOTALAMEM – částí mozku uloženou nad hypofýzou. V hypotalamu jsou umístěna čidla, která sledují hladiny hormonů a hlídají, aby tyto hladiny zůstávaly v potřebném rozmezí. Porucha hypotalamu vede k poruše funkce hypofýzy.