Obezita u dětí může vést k řadě komplikací a k nemocem

Dítě s obezitou je navíc často stigmatizováno od svých vrstevníků. Depresivní poruchy se pak mohou objevovat zejména u dívek. V důsledku celospolečenského tlaku na štíhlost se v současnosti především u děvčat, a to i těch s lehkou nadváhu či normální váhou, setkáváme s nárůstem poruch příjmu potravy. Z endokrinologického pohledu můžeme u dětí s obezitou vidět, že jsou často vyššího vzrůstu než jejich vrstevníci a někteří mají časnější nástup puberty. U dívek se často setkáváme s poruchami menstruačního cyklu a chlapci přicházejí s většími prsy, které jim velmi vadí a za které se stydí. Každého jedince s obezitou je proto nutné důkladně vyšetřit a případné komplikace identifikovat a léčit.

Syndromy a mutace genů spojené s obezitou

Pokud hovoříme o genetice a obezitě, nesmíme opomenout vysloveně geneticky podmíněné nemoci, které obezitu doprovázejí. Jde o řadu spíše méně častých onemocnění, která jsou daná poruchou genu ovlivňující energetickou bilanci (tj. poměr příjmu a výdeje energie) na úrovni mozku (tzv. monogenní formy obezity).

Pak jde také o syndromy spojené s obezitou, přičemž tyto děti mají kromě obezity i další vrozené vývojové vady, často smyslové, někdy také mentální retardaci a menší vzrůst. Typickým příkladem je Praderův–Williho syndrom (PWS). Děti s tímto onemocněním by v ideálním případě měly být diagnostikovány již v porodnici, jelikož mají typické znaky.

Tyto děti jsou často při narození drobnější, „hadrovití“ (jde o tzv. hypotonus) a v prvních měsících života mají problémy s krmením a neprospívají. V prvních dvou letech života u nich naopak dochází k extrémnímu nárůstu tělesné hmotnosti, což je dáno neustálým pocitem hladu. Tyto děti mohou být agresivní a schopné sníst cokoliv. Časná diagnostika je nesmírně důležitá s ohledem na vytvoření zázemí pro rodinu dítěte – zajištění odborníků na výživu, psychologii, fyzioterapii, ortopedii a endokrinologii. Děti s PWS často užívají léčbu růstovým hormonem, který nejen zlepší jejich růstový potenciál, ale pozitivně ovlivní také jejich tělesné složení. Tím pomůže k motorickým dovednostem, které jsou vlivem hypotonie často opožděné. Péče musí být zajištěna ve specializovaných centrech pro léčbu růstovým hormonem.

Onemocnění štítné žlázy a nárůst tělesné hmotnosti

Řada dětí je posílána k endokrinologovi, aby se vyloučilo onemocnění štítné žlázy, zejména její snížená funkce (tzv. hypotyreóza), která může také vést k nárůstu tělesné hmotnosti. Nicméně ve většině případů jsou hormony štítné žlázy v pořádku. Hypotyreóza se kromě nárůstu hmotnosti projevuje dalšími příznaky, jakými jsou například zácpa, únava, psychická „zpomalenost“, spavost a suchá kůže. Dítě také může i přes nárůst hmotnosti méně růst, což je typické pro další možné endokrinní choroby (např. Cushingův syndrom způsobený nadměrným množstvím kortizolu).

Zde je zásadní úloha endokrinologa, aby odhalil, zda je navýšení tělesné hmotnosti dáno neadekvátním životním stylem, či nějakou nemocí.

Také bych chtěla upozornit na možný, byť vzácný výskyt nádoru mozku v oblasti hypotalamu, která je centrem hladu a sytosti. Daní jedinci mohou během krátké doby extrémně přibrat na váze a často mají obrovskou chuť k jídlu a přejídají se (tzv. hyperfagie). V rámci úplnosti je ještě potřeba dodat, že k navýšení tělesné hmotnosti vedou i některé léky. Mezi ně patří například kortikoidy a psychofarmaka.

Jak léčit obezitu způsobenou špatným životním stylem

Rozbor životního stylu je zcela zásadní a vedeme jej formou rozhovoru s dítětem a rodinou. Při jeho analýze bereme v potaz nejen načasování a výběr stravy, přítomnost či absenci pravidelné pohybové aktivity a spánkový režim, ale i sociální aspekty doma a ve škole. Často narazíme na šikanu ve škole. Co považuji vždy za alarmující, je fakt, že v dnešní době děti často jedí samy a pouze v přítomnosti mobilu či počítače. Několikrát mi bylo sděleno, že rodina jí společně jen na Štědrý den.

Léčba obezity znamená práci ideálně s celou rodinou a v týmu odborníků, který by měl sestávat z nutričních terapeutů, fyzioterapeutů a psychologů, respektive odborníků na kognitivně-behaviorální terapii. Svoji roli tak vnímám jako skoro tu méně důležitou, spíše sehrávám úlohu koordinátora. Byť prvotní rozhovor, diferenciální diagnostiku a monitoraci a léčbu případných komplikací musí vždy dělat lékař.

Jednoduché tipy pro zdravý životní styl

S vývojem léků proti obezitě (tzv. antiobezitik) lze očekávat, že se nám možnosti léčby obezity rozšíří. Aktuálně máme na trhu jeden lék, který je schválen pro děti starší 12 let. Osobně se nicméně domnívám, že farmakoterapie obezity by měla být nabízena až ve stadiu, kdy víme, že rodina je plně edukována o zdravém životním stylu.

Od března 2022 pořádáme na Klinice dětí a dorostu 3. LF UK a FNKV projekt KAMP (KArdioMetabolická Prevence), který je bezplatně určený pro rodiny a děti s obezitou a nezdravým životním stylem ve věku 12–19 let. Během 12 týdnů se tým nadšenců snaží s využitím telemedicíny edukovat a podporovat celé rodiny ve všech uvedených oblastech. Probíhají skupinové edukace zvlášť pro rodiče a pro děti. Zároveň zapůjčujeme fitness náramky, máme online cvičení a hubnou nám i rodiče.

V ambulanci vždy zmiňuji zásadu 5-2-1-0, což znamená 5 kusů ovoce a zeleniny denně, max. 2 hodiny strávené u moderních technologií, 1 hodina denně věnovaná pohybové činnosti a žádné sladké nápoje. Dále zmiňuji pořízení fitness náramků k monitoraci kroků s cílem dosáhnout 10 tisíc kroků za den, zkusit konzumovat alespoň jedno jídlo denně ve společnosti bez mobilu a 2 hodiny před spaním se zdržet všech technologií. Těch tipů by bylo více.

Doc. MUDr. Irena Aldhoon Hainerová, Ph.D.

Klinický pediatr, dětský endokrinolog a diabetolog

Koordinátorka projektu KAMP, irena.aldhoon@fnkv.cz

Klinika dětí a dorostu 3. LF UK a FNKV, Centrum pro léčbu růstovým hormonem

Objednání do obezitologické ambulance FNKV: tel. 267 162 555 (út–čt 7–9 hod.)