#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Pokračování v léčbě růstovým hormonem

Proč je vhodné pokračovat v léčbě i po ukončení růstu?

Substituční léčba růstovým hormonem upravuje výše uvedené odchylky vzniklé v metabolismu tkání při jeho nedostatku. Uplatňuje se široké působení růstového hormonu prakticky na všechny tkáně organismu, v nichž dominuje: zvýšená tvorba bílkovin, odbourávání tuků, zadržování soli a vody v těle, podpora metabolismu kostí, zlepšení kardiovaskulárních funkcí a příznivé působení na mozkové funkce, zlepšení koncentrace, vzestup energie a vitality, zlepšení nálady, pocit životní pohody a lepší sociální zapojení člověka. K těm pacienty nejlépe pozorovaným a vnímaným patří úbytek tuku zvláště na břiše a zesílení svalů a zvýšení fyzické výkonnosti.

Přesné hodnocení účinku léčby je někdy velmi obtížné, protože před léčbou mohou chybět nápadnější klinické příznaky nedostatku růstového hormonu, které by si pacient uvědomoval. Někdy si pacient uvědomí příznivý vliv léčby jak na tělesnou výkonnost, tak i na psychiku teprve při léčbě po dostatečně dlouhou dobu – alespoň půl roku. Řada odchylek v metabolismu je zachytitelná jen pomocí speciálních laboratorních nebo přístrojových metod a pacient je sám nevnímá. Skutečnost, že převážná většina pacientů pokračuje dlouhodobě v injekční léčbě růstovým hormonem i přes nepohodlí, které injekce a péče o lék přináší, lze též vnímat jako doklad příznivého účinku na pacienty.

Z pozorování u mladých dospělých pacientů, kteří byli v dětství léčeni pro nedostatek růstového hormonu a tento u nich přetrvává i v dospělosti, je známo, že při přerušení léčby po ukončení růstu nastávají změny v metabolismu tkání tak, jak jsou výše popsány. U mladých dospělých jedinců je důležité uvědomit si i tu skutečnost, že kostra člověka v době ukončení růstu ještě zdaleka není plně dozrálá. Dozrávání a zpevňování kostí trvá ještě 10 let po ukončení růstu. Přerušení léčby růstovým hormonem v tomto období může mít za následek nedostatečný vývoj kostí, tak důležitý pro celý další život jedince. V dalším období života kostní hmoty již jen zvolna ubývá a je důležité, jaké maximální hmoty kostí každý jedinec v mládí dosáhne.

Probíhající dlouhodobé studie by měly v budoucnu odpovědět na otázku, zda léčba růstovým hormonem vede ke snížení zvýšeného počtu zlomenin. V neposlední řadě je naděje, že dlouhodobá léčba růstovým hormonem by svým vlivem na rizikové faktory aterosklerózy mohla snížit výskyt onemocnění způsobených aterosklerózou – infarktů a cévních mozkových příhod.

Význam substituční léčby růstovým hormonem

Substituční léčba růstovým hormonem u dospělých pacientů příznivě zlepšuje:

https://www.rustovyhormon.cz/dbpic/str_14a

Možné vedlejší účinky léčby růstovým hormonem

V současnosti, kdy je léčba zahajována nízkou dávkou růstového hormonu a upravována podle IGF-1, se s vedlejšími účinky léčby setkáváme zřídka. Při nadměrné dávce růstového hormonu se mohou objevit bolesti kloubů a svalů, otoky, brnění prstů rukou.

Po snížení dávky tyto potíže mizí. Vzácně bylo popsáno zvětšení prsů u mužů, případně velmi vzácně se může objevit zvýšení nitrolebního tlaku.

Uvedené vedlejší účinky jsou převážně závislé na dávce, a je-li dávka postupně zvyšována dle kontrol IGF-1, daří se výskyt vedlejších účinků zcela minimalizovat.

Podle dosavadních výzkumů nebyl při léčbě růstovým hormonem prokázán zvýšený výskyt recidiv nádorů podvěsku mozkového ani zvýšený výskyt jiných nezhoubných či zhoubných nádorů při porovnání se srovnatelnou kontrolní skupinou pacientů.

Dávkování růstového hormonu v dospělosti

Určení léčebné dávky růstového hormonu u dospělých pacientů je jiné než v dětském věku. U dospělých pacientů začínáme vždy s nízkou dávkou, kterou postupně zvyšujeme podle hladin IGF-1 v krvi tak, aby IGF-1 dosáhlo normálních hodnot pro příslušný věk a pohlaví jedince. Úvodní dávky se tak obvykle pohybují mezi 0,1 a 0,3 mg/den, průměrné dávky přibližně 0,4 mg/den u mužů, 0,5 mg/den u žen. Růstový hormon si aplikuje pacient sám tenkou jehlou perem do podkoží 1× denně večer, aby se napodobilo přirozené nejvyšší noční vyplavování hormonu.

Růstový hormon musí být skladován v lednici při +2 až +8 °C. Růstový hormon je skladován v podobě prášku, který se před použitím naředí ve stejné ampulce rozpouštědlem.

Vpich se provádí střídavě na různá místa na přední straně stehen, jak je uvedeno na obrázku:

https://www.rustovyhormon.cz/dbpic/str_16-380

Kdy se nesmí podávat růstový hormon

Růstový hormon nepodáváme v případě nedoléčeného zhoubného nádorového onemocnění, při těžkém poškození sítnice při cukrovce, při zvýšeném nitrolebním tlaku, v těhotenství či při podezření na něj a pacientům v akutním kritickém stavu s komplikacemi vzniklými v souvislosti s otevřenou operací srdce, břišní operací, mnohočetným poúrazovým traumatem nebo při akutním respiračním selhávání. Také jej nepodáváme při hypersenzitivitě na účinnou látku nebo kteroukoliv pomocnou látku obsaženou v preparátu.