Co všechno ovlivňuje růst dětí?

Pozitivní, ale i negativní vliv fyzické aktivity 

Fyzická aktivita má na lidské tělo velmi důležitý vliv. Díky pohybu dochází k rozvoji svalového a kosterního aparátu, zlepšuje se síla i motorické schopnosti jedince. Ovšem důležitá je přiměřená zátěž. Neadekvátní fyzické zatížení může mít na růst nepříznivé dopady.

Doporučené množství fyzické aktivity pro jedince ve školním věku je 60 minut denně. Tehdy dochází k příznivým účinkům na tělesné i mentální zdraví člověka. Toto doporučení vychází z výzkumů multioborového týmu vědců, který zkoumal data z desítek článků zabývajících se touto problematikou. Výsledky byly publikovány v časopise The Journal of Pediatrics v roce 2005. 

Vrcholový sport ubírá centimetry

Vysoké kosterní zatížení nezralé růstové ploténky (epifyzární štěrbina) závodním sportem v předpubertálním období života může vyvolat nepříznivé změny v růstu kostí, které mají v konečném důsledku negativní dopad na výslednou výšku jedince v dospělosti. Na druhou stranu studie prokazují, že sportovní aktivita vede k žádoucímu nárůstu hustoty kostní tkáně. Nadměrná fyzická aktivita však může narušit hormonální osu zodpovědnou za růst. Podle některých studií dochází během sportovní sezóny ke zpomalení růstu, což je mimo jiné zřejmě podmíněno změnami koncentrace hormonů ovlivňujících růst. K těmto tvrzením dospěl například profesor Alan D. Rogol z Univerzity ve Virginii a jeho tým. Jedna z jeho studií této problematiky provedená na dospívajících sportovcích byla mj. uveřejněna v roce 2002 v časopise Journal of Adolescent Health.

Za rizikové sporty je považována zejména gymnastika, zápas a vzpírání. V jedné ze studií, jejíž výsledky byly uvedeny v mezinárodním časopise The Journal of Pediatric v roce 1993, byla porovnávána skupina gymnastek, jejichž průměrná doba tréninku činila 22 hodin týdně, se skupinou plavkyň trénujících 8 hodin týdně. Dívky byly sledovány v intervalu dvou až tří let a bylo zjištěno, že růstová rychlost gymnastek je významně nižší, a to přibližně o 3 cm v porovnání s plavkyněmi. Zatímco u gymnastek se výška v průběhu času významně snižovala, u plavkyň nebyla tato nepříznivá skutečnost pozorována. Negativní vliv extrémní tělesné zátěže na růst byl prokázán mnoha dalšími studiemi. 

Podvýživa růstu nepřeje

Nemoc zvaná mentální anorexie dokáže dívky (případně i chlapce) dovést nejen k extrémní nezdravé hubenosti. Klinické studie přinášejí závěry, že pokud se s ní dospívající jedinec potýká před ukončeným růstem, nedovolí mu využít naplno svůj růstový potenciál. V jedné ze studií vedené vědci z univerzit v Izraeli a v Jeruzalémě byl zkoumán vliv mentální anorexie na růst u 255 dívek ve věku kolem 15 let, které byly pro tuto diagnózu hospitalizované. Výsledky byly publikovány v odborném časopise The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism v roce 2021. Bylo zjištěno, že výsledná výška těchto dívek v dospělosti byla vzhledem k očekáváním na podkladě genetického potenciálu nižší. Ke snížení rizika rozvoje růstové poruchy při mentální anorexii je proto nutná její včasná terapie. Obdobně může být růst negativně ovlivněn podvýživou z jiných příčin, například při chronických onemocněních. 

Kouřením k menší postavě

Dostupné studie naznačují, že také kouření v období růstu má negativní vliv na výslednou tělesnou výšku jedince. Odhadovaná výška adolescenta, který by kouřil po dobu pěti let, je o více než 3 cm nižší v porovnání s nekuřákem. To prokázala studie vedená vědci z Texasu a z Utahu, jejíž výsledky byly publikovány v roce 2005 ve vědeckém časopise The Journal of Adolescent Health. Do studie bylo zahrnuto téměř 500 dospívajících dívek.

Jak odhalit, že růst není optimální?

Sledování tělesného růstu je součástí preventivních prohlídek u praktického dětského lékaře. Ten vychází z percentilových grafů, které mu pomáhají průběžně hodnotit základní růstová data dítěte od jeho narození až do osmnácti let věku. V těchto grafech lze současně hodnotit, zda dítě (po dosažení 3. roku věku) roste podle svého takzvaného růstového dědičného potenciálu, či nikoliv.

Naopak pouhé srovnávání potomka s vrstevníky přináší jen velmi orientační představu o optimálním růstu daného jedince.

Základ zdravého vývoje: všeho s mírou

Růst a vývoj jedince jsou podmíněny mnoha faktory. I na tomto místě však platí moudrá poučka „všeho s mírou“. Pro svůj optimální vývoj potřebuje každý jedinec především vyvážený jídelníček a přiměřenou fyzickou aktivitu. Neméně důležitý je také pravidelný spánkový režim. Významnou roli v růstu sehrává také psychická pohoda a vyvarování se nadměrného stresu. 

(tich)

Zdroje a použitá literatura:

1) The Endocrine Society. Anorexia may stunt young women’s growth… ScienceDaily, 20 August 2020. Dostupné z: www.sciencedaily.com/releases/2020/08/200820102450.htm.

2) Dalit Modan-Moses, Amit Yaroslavsky, Orit Pinhas-Hamiel et al. Prospective Longitudinal Assessment of Linear Growth and Adult Height in Female Adolescents With Anorexia Nervosa, The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism, Volume 106, Issue 1, January 2021, Pages e1–e10. Dostupné z: https://doi.org/10.1210/clinem/dgaa510