Jak souvisí potravinové alergie a intolerance s růstem
Muselo vaše dítě ze svého jídelníčku vyřadit některé z potravin? Pak zpozorněte! Potravinové alergie či intolerance, respektive dietní omezení s nimi spojené mohou totiž ovlivnit i jeho růst.
Potravinová alergie či intolerance, v čem se liší?
Vypozorovali jste, že po konzumaci určité potraviny se u vašeho dítěte objevují průjmy či zvracení? Pak je možné, že je na tuto potravinu alergické, tedy že se u něj projevuje nepřiměřená reakce imunitního systému na určitou potravinu. Vedle potravinových alergií existují také tzv. potravinové intolerance. Ty na rozdíl od alergií nejsou způsobeny imunitní reakcí.
Relativně častá je například laktózová intolerance, při které dochází k typickým zažívacím obtížím po příjmu mléka či mléčných výrobků. Tyto potíže jsou způsobeny nedostatkem laktázy (enzymu štěpícího mléčný cukr). Jak už jsme zmínili výše, nedochází zde k žádné imunitní reakci, nejedná se tedy o alergii, ale o potravinovou intoleranci. Podobnými příznaky se ale může projevovat i alergie na bílkovinu kravského mléka. V tomto případě se však v těle tvoří specifické protilátky vůči bílkovině, která je obsažena v kravském mléku.
Potravinové alergie u dětí
Výskyt potravinových alergií v populaci v průběhu posledních let stále narůstá. Udává se, že mezi roky 1999 a 2011 stoupl na dvojnásobek. V současné době se v Evropě vyskytují potravinové alergie až u 8 % dětí a 6 % dospělých. V různých částech světa se spektrum nejčastějších spouštěcích potravin vzájemně liší. Pro Českou republiku je například typický poměrně nízký výskyt reakcí na sóju a pšeničnou mouku, zato jsou poměrně rozšířené reakce na semena (především mák) a v této souvislosti roste význam kešu ořechů. Zajímavé je také to, že pro různé věkové kategorie jsou typické odlišné spouštěcí potraviny. Ve věkové kategorii do jednoho roku je nejčastějším alergenem kravské mléko, zatímco ve věku mezi 6 a 17 lety jsou alergie nejčastěji vyvolávány ovocem či stromovými ořechy.
Alergické projevy mohou být různě silné
Potravinové alergie mohou mít celou řadu různých projevů. Konkrétně zasahují zejména dýchací, trávicí či kardiovaskulární systém, objevují se na kůži i na očích. Jejich závažnost se také může u jednotlivých osob lišit. Zatímco u někoho mohou alergie vyvolat například otok rtů či svědění jazyka, u jiného se může objevit i život ohrožující anafylaktická reakce s rozvojem dýchacích a kardiovaskulárních příznaků.
Potravinové alergie a poruchy růstu
Potravinové alergie jsou v populaci stále častější, ale současně platí, že se zlepšila i jejich diagnostika. Léčba pak spočívá ve vyloučení dané potraviny z jídelníčku. Dle typu alergie se toto může týkat například mléka, vajíček, obilovin, sóji, ořechů, ryb či jiných potravin. Při vyloučení některé z potravin je doporučováno, aby se za vyloučenou potravinu podávala vhodná náhrada, a v těle se tak neprojevil nedostatek živin.
Současně je třeba pečlivě sledovat růst dítěte. Při těchto eliminačních dietách totiž hrozí riziko, že dětem mohou některé živiny a minerály chybět, což by mohlo mít negativní vliv na jejich růst. Nejčastěji to nastává u dětí, které byly nuceny ze svého jídelníčku vyřadit více než dvě potraviny, respektive u těch, které musely vyřadit mléko.
V případě vyřazení některé potraviny z jídelníčku dítěte je proto velmi důležité, aby byla nahrazena jinými živinami, současně je možná i konzultace se specializovaným nutričním terapeutem. Obzvlášť důležitý je optimální postup u dětí mladších dvou let, které musely ze svého jídelníčku vyřadit mléko.
Když lepek brání růstu
Mezi onemocnění, která jsou spojena s problémy s růstem, patří také celiakie – imunitně zprostředkované zánětlivé systémové onemocnění, které je spouštěné lepkem obsaženým v některých obilovinách. Osoby s touto chorobou by proto měly lepek ze svého jídelníčku vyřadit. Děti s celiakií mohou mít vedle zažívacích obtíží právě také problémy s růstem – můžeme tak vídat dívky či chlapce s nižším vzrůstem či se zpožděným nástupem puberty. Jako u většiny onemocnění je proto důležitá včasná diagnostika, aby bylo možné problémům s růstem spojeným s celiakií předcházet.
(viv)
Zdroje a použitá literatura:
https://www.solen.cz/pdfs/med/2016/05/07.pdf
https://www.solen.cz/pdfs/ped/2007/05/04.pdf
https://www.tigis.cz/images/stories/Alergie/2021/Alergie_suppl_1_2021/1_Supplementum1_2021_web.pdf
https://www.remedia.cz/rubriky/prehledy-nazory-diskuse/poruchy-rustu-mozne-priciny-a-lecba-6092/
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4291552/
https://www.intechopen.com/chapters/61374
