Když chybí centimetry aneb Výšku potomka řešte co nejdříve!

O zpoždění růstu hovoříme tehdy, pokud dítě neroste rychlostí, která je normální pro jeho věkovou skupinu. Včasný záchyt tohoto problému je zásadní pro úspěšnost léčby. Připadá vám potomek oproti spolužákům malý? Prozradíme, jak poznat, že něco není v pořádku.
Není pouze jedna známá příčina zpomalení růstu u dětí. Existuje mnoho více či méně závažných důvodů. Patří mezi ně například:
- nedostatečná výživa,
- malé množství růstového hormonu,
- jiné hormonální odchylky (například špatná funkce štítné žlázy),
- Turnerův syndrom (vrozené dědičné onemocnění dívek, kterým chybí jeden chromozom X),
- Downův syndrom,
- malý vzrůst v rodině,
- nádory podvěsku mozkového,
- nízká porodní váha dítěte,
- závažný stres,
- trpaslictví,
- těžká onemocnění ledvin, srdce či plic.
Nepřehlédněte problém
Pokud je dítě menší než jeho vrstevníci, možná trpí poruchou růstu. Zjednodušeně lze říci, že je-li dítě stejně velké jako jedinec o dva a více let mladší, měl by tento fakt vyvolat podezření na růstové poruchy. Dítě by pak mělo být řádně vyšetřeno. Je důležité zaměřit se i na tzv. proporcionalitu, tedy rovnoměrnost růstu. Velikost paží a nohou nemusí být vždy proporční s velikostí trupu – zejména u nemocí, jako je např. trpaslictví. Že něco není v pořádku, napoví například i nedostatek hormonů štítné žlázy. Ty jsou kromě růstu odpovědné také za metabolismus buněk. Proto se vedle růstového zpomalení často objevuje i únava, zácpa, suchá kůže či zimomřivost. Nízké hodnoty růstového hormonu zase ovlivňují vzhled obličeje, který může vypadat abnormálně mladší.
Důkladná zdravotní sonda
Pokud máte podezření, že váš potomek roste pomalu, měli byste o tom informovat pediatra. Ten se poté bude zajímat o porodní délku a váhu dítěte, výšku ostatních členů rodiny či známé poruchy růstu v rodině. V ČR jsou dnes pro rozpoznání těchto potíží vedeny tzv. percentilové grafy růstu. Základní růstové grafy jsou také součástí očkovacího průkazu dítěte a růst svých dětí zde mohou rodiče orientačně sledovat i mimo preventivní prohlídky. Dětský lékař je vede již od narození dítěte, a může tak posoudit, zda porucha růstu nastala náhle, či se rozvíjela postupně. Může také doporučit rentgenové vyšetření zápěstí, které podává informaci o tzv. kostním věku – tedy jak se vyvíjejí kosti dítěte vzhledem k jeho věku. Pro diagnózu hormonálních abnormalit bývá nezbytná kontrola krve. Pro vyloučení jiných příčin můžou být také provedena různá vyšetření ověřující funkci ledvin, jater či střev. Zjišťuje se i přítomnost chronických zánětů, autoimunitních onemocnění a případně geneticky dědičných chorob.
Léčba se odvíjí od příčiny
Terapie poruch růstu závisí vždy na jejich příčině, stejně jako výsledky této léčby. Pokud dítě trpí nedostatkem určitých hormonů, většinou je možné je dodávat uměle. Substituce může trvat i několik let, dokud dítě nedosáhne normální dospělé výšky. Stojí-li za zpomalením růstu onemocnění jiného orgánu či nádor podvěsku mozkového, je nutné léčit toto onemocnění – poté se rychlost růstu může upravit. Někdy je ale bohužel malá výška součástí příznaků vrozených syndromů. V takových případech má běžná terapie většinou omezené účinky.
(cean)
Zdroje:
www.healthline.com
- Tim Cheetham, Justin Davies: Investigation and management of short stature
GEN-2016.01.015