#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Možnosti léčby růstovým hormonem v dospělosti

Léčba dospělých s prokázaným nedostatkem růstového hormonu je v ČR schválena od roku 1997. Doporučení k této terapii je však složitější než u dětské populace. I v dospělosti však může mít růstový hormon příznivý dopad na kvalitu života.

Růstový hormon včera a dnes

Růstový hormon se prvně začal používat v roce 1956, a to k úpravě růstu u dětí. Protože se v této době získával růstový hormon výhradně z lidských hypofýz (tj. podvěsků mozkových), jeho množství bylo omezené. Od roku 1985 se růstový hormon vyrábí metodami genetického inženýrství. Díky tomu již není léčba růstovým hormonem limitována jeho dostupností, a lze jej proto široce využívat jak v léčbě dětí, tak v léčbě dospělých. Již brzy po roce 1956, kdy se růstový hormon začal používat, se totiž ukázalo, že jeho příznivý vliv na organismus zdaleka nespočívá jen v ovlivnění růstu. 

Jaký dopad na organismus má nedostatek růstového hormonu v dospělosti?

Nedostatek růstového hormonu v dospělosti (AGHD – adult growth hormone deficiency) je dle různých zdrojů spojován například:

  • s poklesem tělesné výkonnosti, pocitem nedostatku síly a s větší mírou únavy,
  • s přírůstkem tukové tkáně na úkor tkáně svalové, s negativním dopadem na nervosvalovou tkáň,
  • se snižováním kostní denzity (hustoty) u mužského pohlaví a s kostními abnormalitami, tedy se sníženou pevností kostí a zvýšeným rizikem zlomenin,
  • s negativními dopady na srdečně-cévní systém (zhoršení srdečních funkcí, zvýšené ukládání tuků do cév, tzn. větší riziko aterosklerózy),
  • s negativními metabolickými následky (např. v oblasti zpracování cukrů, neboť dochází ke snížení citlivosti buněk na inzulin),
  • se zvýšenou pohotovostí organizmu ke srážení krve,
  • s narušením některých psychických funkcí (např. změny v oblasti paměti, koncentrace, pozornosti, sklon k depresím a k úzkostem),
  • s předčasnou úmrtností,
  • s narušením termoregulační schopnosti organizmu,
  • nejednoznačně s vlivem na tzv. well-being, tedy „pocit pohody, spokojenosti“.

Nejčastější příčiny nedostatku růstového hormonu v dospělosti

Nedostatek růstového hormonu v dospělosti je buď zapříčiněn pokračováním deficitu/nedostatku růstového hormonu z dětství, anebo nově nastane až v dospělosti. V dospělém věku nejčastěji vzniká v důsledku onemocnění, která jsou spojená s nedostatkem růstového hormonu a současně s deficitem některého dalšího hormonu (kromě prolaktinu) produkovaného tzv. hypotalamicko-hypofyzárním systémem. Nejčastější příčinou jsou:

  • nádory v oblasti hypofýzy a hypotalamu a jejich léčba (operace, ozařování),
  • operační výkony v oblasti hypofýzy, 
  • záněty v oblasti mozku, mozkových blan, hypofýzy,
  • úrazy mozku,
  • nedokrvení v oblasti hypofýzy, 
  • krvácení do hypofýzy,
  • jiná onemocnění (např. některá specifická onemocnění krve aj.).

Vznik v dětském věku:

Jedná se o onemocnění, která jsou spojená s nedostatkem růstového hormonu v důsledku:

  • poruch vzniklých v období kolem porodu,
  • nádorů v oblasti hypofýzy a hypotalamu a jejich léčby (operace, ozařování),
  • zánětů v oblasti mozku a mozkových blan,
  • vrozených příčin (např. vrozená onemocnění ledvin spojená s jejich chronickou nedostatečností),
  • genetických poruch (např. Praderův–Williho syndrom, Turnerův syndrom),
  • úrazů.

Kdy je u dětí ukončena léčba růstovým hormonem?

Jedním z faktorů, které ovlivňují podávání růstového hormonu, je rychlost růstu a doba ukončení růstu. Je však prokázáno, že dozrávání a zpevňování kostí trvá ještě dalších deset let po ukončení růstu, a pokračování v léčbě růstovým hormonem proto má svůj význam i v době, kdy již jedinec neroste. Vedení léčby růstovým hormonem záleží na doporučení specializovaných center, v nichž léčba probíhá. Množství růstového hormonu je průběžně hodnoceno laboratorními testy.

Růstový hormon ovlivňuje kvalitu života

V době dospělosti již růstový hormon nijak neovlivní výšku jedince, avšak má přirozený pozitivní účinek zejména na svalovou, tukovou a kostní tkáň a ovlivňuje celkovou kvalitu života. Díky růstovému hormonu dochází k:

  • zvýšení tělesné zdatnosti,
  • zesílení svalů,
  • snížení nadměrného ukládání tuků do tkání,
  • snížení rizika zlomenin,
  • snížení rizika onemocnění srdce a cév,
  • zlepšení kvality života.

O předpisu růstového hormonu v dospělosti rozhodují specializovaná centra pro léčbu růstovým hormonem. 

(tich)

1) http://www.fnmotol.cz/kliniky-a-oddeleni/cast-pro-deti/pediatricka-klinika-uk-2-lf-a-fn-motol/pro-pacienty/informace-pro-pacienty/lecba-rustovym-hormonem/

2) https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2013/06/05.pdf

3) https://www.researchgate.net/publication/51746946_Adult_growth_hormone_deficiency

4) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3183535/

5) https://www.wikiskripta.eu/w/Kostn%C3%AD_v%C4%9Bk

6) http://www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?kod=0025169

7) Lebl J., Novotná D.: Léčba růstovým hormonem – přehledné informace o léčbě růstovým hormonem, Pfizer.

8) Hána V.: Nedostatek růstového hormonu a léčba růstovým hormonem v dospělosti, Pfizer.