#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Můžeme ovlivnit výšku svých dětí?

Výška člověka je dána převážně genetickými faktory. Nemalou úlohu v růstu však hrají také životní podmínky, v nichž dítě vyrůstá. Zatímco genetiku ovlivnit nemůžeme, ostatní okolnosti do značné míry ano. Roli hraje zejména výživa.

Genetika + zevní faktory = výsledná výška jedince

Genetické vlohy určují finální výšku člověka až z 80 %. Růst včetně jeho tempa ovlivňuje i pohlaví jedince. Výsledná výška dětí je pak dána kombinací genetiky a zevních faktorů, zejména těchto:

  • výživa,
  • pohybová aktivita,
  • zdravotní stav.

Budoucí výšku v dospělosti lze zhruba odhadnout již v prvních letech života dítěte. Udává se, že ve věku 2 let dosahují chlapci poloviny své předpokládané dospělé výšky, dívky dosahují poloviny těchto parametrů již v 18 měsících.

Výživa: V hlavní roli vejce, kravské mléko a maso

Studie provedené v evropských i v rozvojových zemích naznačují, že potraviny živočišného původu jsou zdrojem mnoha látek důležitých pro správný růst a vývoj, zejména bílkovin, vápníku, vitaminů skupiny A a B, železa a jiných cenných látek. Z hlediska měsíčního přírůstku výšky byla zjištěna zejména souvislost mezi růstem dětí a konzumací vajec a kravského mléka. Například jedna ze studií, provedená dánskými vědci, potvrdila, že trojnásobné zvýšení příjmu mléka u dětí ve věku 2,5 roku vedlo k 30% zvýšení koncentrace růstového faktoru v krvi, a mělo tedy pozitivní vliv na lineární růst.  

Význam vajec a masa jako kvalitního zdroje bílkovin ve výživě dětí nezpochybňují ani čeští výživoví poradci. Mezi vhodné zdroje bílkovin v dětském věku je řadí např. známá česká výživová poradkyně paní Margit Slimáková. Mezi dalšími potravinami cennými na bílkoviny zmiňuje mj. luštěniny a zakysané mléčné výrobky.  

Jiná ze studií, provedená v roce 2015 vědci z univerzit ve Washingtonu, Kalifornii, Marylandu a Ekvádoru, se zaměřila výhradně na úlohu vajec. Dětem ve věku 6–9 měsíců bylo podáváno 1 vejce denně po dobu půl roku. Pozitivní výsledky se dostavily téměř u 50 % dětí. Výsledky této studie byly dokonce publikovány v renomovaném americkém časopise Pediatrics, který je mezi odbornou veřejností široce uznáván. 

Pohybová aktivita, zdravotní stav a spánek

Vědecké studie opakovaně prokázaly souvislost mezi růstem dětí a tělesnou aktivitou. Například 1 ze studií provedená v roce 1994 potvrdila větší nárůst tělesné výšky ve skupině předškolních dětí, do jejichž programu byly cíleně zařazovány pohybové hry a činnosti zahrnující běhání, lezení po schodech, rampách, šlapání a skákání. Některé odborné texty uvádějí, že přiměřená fyzická aktivita růst stimuluje, zatímco nadměrná jej zpomaluje.

Obecně každé onemocnění přechodně snižuje růstové tempo. Nepříznivý vliv zdravotního stavu se může projevit v případě dlouhotrvajících onemocnění. Na druhé straně může být zpomalení růstu příznakem mnoha onemocnění. 

Důležitou roli pro růst jedince hraje také dostatek spánku. V jeho průběhu se totiž uvolňuje až 75 % růstového hormonu. Nedostatek spánku a ponocování může podle vědců růst dítěte zpomalit. 

Co ještě ovlivňuje růst a jeho tempo?

Odborné texty zmiňují, že výška dětí je mimo jiné spojena se vzděláním rodičů – udává se, že nejvyšší potomky mají vysokoškolsky vzdělaní lidé. Roli v růstovém tempu údajně hraje i roční období – rychleji se roste na jaře a v létě. 

(tich)

1) Mosites E., Aol G., Otiang E., Bigogo G., Munyua P., Montgomery J. M., Neuhouser M. L., Palmer G.H., Thumbi S. M.:  Child height gain is associated with consumption of animal-source foods in livestock-owning households in Western Kenya. Public Health Nutr. 2017 Feb; 20 (2): 336–345. Dostupné na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5233559/

2) Státní zdravotní ústav: Prevence poruch zdraví dětí a mládeže. Dostupné na http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/manual/Manual%20souhrn-5.pdf

3) Lora L. Lannotti, Chessa K. Lutter, Christine P. Stewart, Carlos Andres Gallegos Riofrío, Carla Malo, Gregory Reinhart, Ana Palacios, Celia Karp, Melissa Chapnick, Katherine Cox, William F. Waters. Eggs in Early Complementary Feeding and Child Growth: A Randomized Controlled Trial. Pediatrics, 2017; e20163459; DOI: 10.1542/peds.2016-3459. Dostupné na https://www.sciencedaily.com/releases/2017/06/170607085615.htm

4) Alves J. G., Alves G. V. Effects of physical activity on children’s growth. J Pediatr (Rio J). 2019; 95: S72–S78. Dostupné na https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S002175571831026X

5) Iyo J. Sleep and Human Growth Hormone. 5/2020. Dostupné na https://www.tuck.com/sleep-hgh/

6) Hladíková A., Šilhánová E., Černá J., Taslerová R., Fajkusová L.: Případ rodiny s malým vzrůstem a „zkaženými“ zuby. Pediatria pre prax, 2015; 16 (6). Dostupné na http://www.solen.sk/index.php?page=pdf_view&pdf_id=7833&magazine_id=4

7) Slimáková M.: Zdravá výživa pro děti. 2013. Dostupné na https://www.margit.cz/vyziva-deti/

8) Hoppe C., Udam T. R., Lauritzen L., Mølgaard  Ch., Juul A., Michaelsen F. K. Animal protein intake, serum insulin-like growth factor I, and growth in healthy 2.5-y-old Danish children. Am J Clin Nutr, 2004, Aug; 80 (2): 447–52; doi: 10.1093/ajcn/80.2.447. Dostupné na https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15277169/