Na malý vzrůst chlapce upozornila dětského lékaře jeho maminka
Matyášova maminka u svého syna již zhruba od tří let věku pozorovala sníženou růstovou rychlost. Proto si začala jeho růst jednou za půl roku zaznamenávat do patřičné růstové tabulky, kterou si dohledala v rámci veřejně dostupných internetových stránek. Zpozorovanou odchylku plánovala řešit s praktickým dětským lékařem (PLDD) na pětileté preventivní prohlídce, ovšem ta se z důvodu epidemické situace, onemocnění covidem i přetížení dětské ambulance posunula až na 5,5 roku chlapce.
Matyášova maminka se nejprve domlouvala s PLDD distanční formou. Ovšem po zhlédnutí růstového grafu dětský lékař urychleně dokončil preventivní prohlídku chlapce a kontaktoval endokrinologickou ambulanci.
V růstové křivce chlapce byl jasně patrný pokles růstové rychlosti a jeho propad do pásma –2,5 SDS – tedy pod 3. percentil (velmi malý vzrůst značící poruchu růstu).
Chlapec byl doposud zdravý
Průběh těhotenství i porod Matyáše proběhly zcela bez komplikací, všechna prováděná screeningová vyšetření byla v pořádku. Chlapec měl normální porodní váhu i délku (3800 g / 51 cm). Poporodní adaptace byla také zcela bez komplikací a maminku i se synem lékaři čtvrtý den po porodu propustili do domácí péče. V rámci preventivních prohlídek do chlapcových tří let věku byl jeho psychomotorický vývoj zcela v normě, stejně jako jeho růstová rychlost a váhový progres. Klinické vyšetření neprokázalo žádnou patologii. Chlapec byl očkován podle očkovacího kalendáře, jeho nemocnost byla doposud zcela běžná.
Ve zmíněných 5,5 letech chlapce provedl praktický dětský lékař základní krevní odběry k vyloučení případného skrytého chronického onemocnění (anémie, celiakie apod.). Tato laboratorní vyšetření ovšem příčinu zpomalení růstu chlapce neobjasnila, a proto byl odeslán k odbornému endokrinologickému vyšetření.
Vyšetření odhalilo nedostatek růstového hormonu
V rámci endokrinologického vyšetření jsme chlapci provedli rentgenový snímek levého zápěstí k posouzení kostního věku a určení jeho biologického stáří. Tento postup je v endokrinologických ambulancích běžně používán. Chlapcův kostní věk byl mírně opožděn, odpovídal pěti letům.
Klinické vyšetření neprokázalo výraznou odchylku v souměrnosti jednotlivých tělních segmentů, chlapec byl prepubertální, drobný, souměrného vzrůstu, bez známek faciální dysmorfie (deformity v obličeji). Jeho mentální i motorický vývoj byl zcela v normě. V anamnéze růstového rodinného potenciálu nejsou zaznamenány výrazně patologické dospělé výšky u rodičů nebo prarodičů, všichni dospělí v rodině mají střední dospělou výšku.
Specializované odběry ovšem prokázaly velmi nízkou hodnotu tzv. markeru (látka, díky níž vzniká jiný prvek v těle) růstového hormonu, což vedlo k dalšímu, doplňujícímu vyšetření a provedení tzv. stimulačního testu k ověření sekrece růstového hormonu (RH). Stimulačním testem byla potvrzena diagnóza izolovaného deficitu růstového hormonu.
Chlapec vyrostl, ale také se mu zlepšila fyzická kondice
Chlapec zahájil terapii rekombinantním růstovým hormonem neboli somatotropinem. Somatotropin je shodný s přirozeným lidským růstovým hormonem, který je potřebný pro růst kostí a svalů. Napomáhá také správnému rozvoji tukové a svalové hmoty. Rekombinantní znamená, že se nevyrábí z lidské ani živočišné tkáně. Chlapec se začal léčit standardizovanými dávkami podle své váhy, denní aplikací podkožní injekcí z pera. Podávání injekčního preparátu zvládají po zacvičení oba rodiče.
Při dalších kontrolách je na růstové křivce patrný pozitivní efekt nastavené terapie, viditelný je tzv. catch-up v růstu (zrychlený růst). Rodiče také uvádějí, že chlapci se celkově zlepšila fyzická kondice, svalová síla a výdrž, nejen lineární růst do výšky.
Kontrola výšky a váhy je klíčová
V rámci klinického vyšetření dětí je vždy nutné zaznamenávat jejich váhu a výšku (popř. délku u dětí do 2 let věku). Záznamy jsou nedílnou součásti preventivních prohlídek u dětských praktických lékařů a rekonstrukce růstové křivky je nutná k posouzení růstové rychlosti dětí.
Růstová rychlost dětí je jasným ukazatelem zdraví jedince, a proto je nutné ji monitorovat a v případě nejasností se obrátit na specializovaná pracoviště.
MUDr. Darina Aleksijević, Ph.D.
Dětská klinika Fakultní nemocnice Olomouc