Růstový hormon může chybět dětem i dospělým

Zdá se vám, že ostatní děti rostou jako z vody, zatímco to vaše za nimi zaostává? Nejvyšší čas požádat lékaře o stimulační test růstového hormonu. Nedostatkem růstového hormonu mohou strádat i dospělí.

Málo růstového hormonu – problémy ve vývoji

Růstový hormon pomáhá kostem a svalům růst a vyvíjet se správně. Tento hormon je produkován hypofýzou, žlázou umístěnou ve spodní části mozku. Hladina růstového hormonu v průběhu času přirozeně stoupá a klesá. U některých jedinců jsou však jeho hladiny trvale vyšší nebo nižší, než by měly být. To může vést k řadě zdravotních problémů, včetně snížení objemu svalové hmoty, opoždění puberty a nízké hladiny cukru v krvi. Některé testy dokážou odhalit nadbytek či nedostatek růstového hormonu. Jedním z nich je stimulační test růstového hormonu.

Kdy testovat

Mezi příznaky nedostatku růstového hormonu u dětí patří:

  • podprůměrná výška,
  • pomalejší než normální růst,
  • slabě vyvinutá svalovina,
  • nízká hladina cukru v krvi,
  • opožděný nástup puberty.

Projevy nedostatku růstového hormonu u dospělých jsou poněkud odlišné, protože dospělí již přestali růst. Řadí se k nim:

  • snížená hustota kostí,
  • snížená svalová síla,
  • zvýšené ukládání tuku, zejména kolem pasu,
  • únava,
  • problémy se spánkem.

Před testem vysaďte léky

Pokud má lékař podezření na nedostatek růstového hormonu u vašeho dítě či u vás samotných, vyšle vás na stimulační test u specialisty. Před testem je vhodné vyšetřit ještě štítnou žlázu, aby se jako možná příčina problémů vyloučila porucha funkce tohoto orgánu. Nezbytné je rovněž vysazení léků, které mohou ovlivnit hladinu růstového hormonu. Léky se přestávají užívat 10 až 12 hodin před testem. Kterých přípravků se vysazení týká a zda je skutečně máte přestat dočasně brát, vám sdělí lékař. Zpravidla to bývají stimulační léky (např. amfetaminy), hormony (např. estrogen), dopamin (užívají ho třeba pacienti s Parkinsonovou chorobou), histamin nebo kortikosteroidy (protizánětlivé léky předepisované zejména při poruchách imunity).

Jako odběr krve

Samotný test se podobá běžnému odběru krve. V místě vpichu může pár dní přetrvávat modřina, ale jinak jsou rizika a vedlejší účinky minimální. Nejprve se odebere vzorek krve a následně je podána stimulační látka, která podpoří zvýšení produkce růstového hormonu. Nejčastěji používanými stimulanty jsou inzulin a arginin. Následuje ještě několik odběrů krve v pravidelných intervalech. Celý test obvykle trvá asi tři hodiny. Laboratoř pak analýzou odebraných krevních vzorků zjistí, zda hypofýza v reakci na stimulant vyrábí očekávané množství růstového hormonu.

Co říkají výsledky

Výsledky ukazují koncentrace růstového hormonu v krevním vzorku. Tato koncentrace je vyjádřena v nanogramech na mililitr krve (ng/ml). Vyhodnocení vypadá následovně:

  • 10 ng/ml nebo více: hladina růstového hormonu je v normálním rozmezí,
  • 5 až 10 ng/ml: ve většině případů nelze nedostatek růstového hormonu jednoznačně potvrdit ani vyloučit, tyto hodnoty jsou neprůkazné,
  • 5 ng/ml nebo méně: hladiny růstového hormonu jsou nižší, než je obvyklé. S největší pravděpodobností jde o nedostatek růstového hormonu.

Přínosy léčby

Lékaři většinou doplňují nedostatek přirozeného růstového hormonu injekcemi umělého (syntetického) hormonu. Výsledky léčby jsou sledovány a dávkování upravováno podle potřeby, protože děti někdy mohou na terapii reagovat až dramaticky rychlým růstem. K výhodám léčby u dospělých patří silnější kosti, více svaloviny, méně tuku atd. Je pravda, že při užívání umělého růstového hormonu se mohou vyskytnout bolesti hlavy, svalů a kloubů. Závažné komplikace jsou však vzácné. Normalizace růstu a vývoje plus další zmíněné přínosy léčby zpravidla překonají možné nevýhody.

(hah)

Zdroj:
www.healthline.com

GEN-2016.01.016