Růstový hormon pomáhá i dětem s chronickým onemocněním ledvin

První příznaky chronické ledvinové nedostatečnosti mohou být zcela nenápadné:

• Chlapci a dívky bývají unavení, spaví, neudrží tempo se svými vrstevníky.
• Zhorší se jejich školní prospěch, nejsou schopni vykonávat sportovní aktivity.
• Stěžují si na bolesti hlavy.
• Postupně se přidá zpomalení růstu, které často upozorní praktického dětského lékaře nebo rodiče na nutnost pátrat po jeho příčině.
• V pokročilých stadiích ledvinného selhání se objevují otoky končetin i očních víček, snížení močení, nechutenství, zvracení a vysoký krevní tlak.

Aby bylo možné prokázat selhání ledvin, je nutný rozbor krve a moči a kontrola ledvin a vylučovacího systému pomocí zobrazovacích metod. Díky zavedenému ultrazvukovému vyšetřování (screeningu) těhotných žen lze zachytit vývojovou vadu ledviny či vylučovacího traktu již před narozením dítěte.

Příčiny onemocnění ledvin se v různém věku liší 

U dospělých pacientů dochází k selhání ledvin nejčastěji vlivem cukrovky či vysokého krevního tlaku. U dětí je tomu jinak – u těch nejmenších se jedná většinou o vrozené vývojové vady, u starších o chronické záněty (glomerulonefritidy). Dalším důvodem bývá geneticky zapříčiněné poškození ledvin (nefropatie), například jejich cystické onemocnění.

Ledviny zbavují krev škodlivých látek a udržují vyrovnané vnitřní prostředí. U méně závažných forem onemocnění lze stav kontrolovat za pomoci léků a diety. V pokročilé fázi je však nutné očistu krve zajistit pomocí hemodialýzy nebo peritoneální dialýzy. Při peritoneální dialýze se krev čistí přes pobřišnici do tekutiny v břišní dutině, která se několikrát během dne musí vyměnit. Některé děti je pak třeba zařadit na čekací listinu k transplantaci ledvin. Současně lékaři řeší také komplikace poškození ledvin, mezi které patří i nedostatečný růst a výživa.

Mezi hlavní příčiny poruchy růstu u dětí s chronickým onemocněním ledvin patří:

• malý kalorický příjem, nechutenství a zvracení,
• nevyrovnaný poměr vápníku a fosforu potřebný ke správnému růstu kostí,
• hormonální nerovnováha,
• chudokrevnost,
• snížená citlivost tkání k růstovému hormonu.

Včasné zahájení léčby růstovým hormonem je klíčové

U dětí s chronickou ledvinnou nedostatečností pomůže léčba růstovým hormonem růstovou rychlost zlepšit, klíčové je však zahájit léčbu včas. U dospívajících dětí s tímto onemocněním chybí přirozené pubertální zvýšení tvorby růstového hormonu tak, jak k tomu dochází normálně v tomto věkovém období. Proto má být podávaná léčebná dávka růstového hormonu v tomto věku přiměřeně vyšší.

Po transplantaci ledviny je nutné léčbu růstovým hormonem na rok přerušit, ale pokud se po roce nezačne růstové tempo zrychlovat, je potřeba v léčbě pokračovat až do doby uzavření růstových štěrbin dlouhých kostí.

Léčba růstovým hormonem je u dětí s chronickým ledvinovým onemocněním pouze jednou součástí komplexního léčebného postupu, který má za cíl upravit vnitřní prostředí dětí a dodávat jim tak dostatek živin potřebných k růstu.

Jak léčba probíhá

Rodič nebo sám dětský pacient si růstový hormon aplikuje denně, zpravidla večer před spaním, a to injekčně pomocí speciálně upraveného pera do podkoží. Důležitou součástí terapie je dieta, která musí zajistit dostatečný příjem živin nezbytných pro růst. Rodiny mohou využít výživového poradenství od vyškoleného nutričního terapeuta.

(sliv)

Zdroje a použitá literatura:

https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2017/06/01.pdf

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7136166/

https://www.rustovyhormon.cz/media/document/18320b9b67a0bce046d320d9c1d0c681.pdf

Lebl J., Janda J., Pohunek P. a kol. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. s. 628–635, 698.