#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Růstový hormon potřebují i dospělí

Růstový hormon dostal jméno podle svého nejdůležitějšího účinku – podpory růstu organismu. Tento hormon se však v těle tvoří i po ukončení růstu v dospělosti. Kromě podpory růstu má totiž i jiné funkce.

Růstový hormon sehrává důležitou roli také v metabolismu (látkové přeměně). Jeho vylučování z podvěsku mozkového (hypofýzy) se sice s věkem snižuje, ale neustává ani po ukončení růstu. Nedostatek růstového hormonu v dospělosti se projevuje těmito příznaky:

  • psychické změny – únavnost, deprese, sociální izolace, pocit zhoršení zdraví,
  • změna složení těla – přírůstek tuku uloženého okolo a uvnitř orgánů, zmenšení objemu svalů,
  • snížení hustoty kostí a vyšší výskyt zlomenin,
  • zhoršení výkonnosti srdce.

Tyto a další změny vedou k ateroskleróze (kornatění) tepen a onemocněním srdce a cév.

Mezi nejčastější příčiny nedostatku růstového hormonu v dospělosti patří nádor hypofýzy nebo úraz mozku. V některých případech lékaři příčinu neodhalí.

Při nedostatku pomáhá substituční léčba

U dospělých pacientů s nedostatkem růstového hormonu je nutná dlouhodobá substituční terapie. Při této léčbě se pacientům dodává náhradní růstový hormon. Přesně se jedná o tzv. rekombinantní lidský růstový hormon. Substituční terapie je bezpečná a dokáže normalizovat, nebo alespoň zmírnit všechny uvedené příznaky nedostatku růstového hormonu.

Vědci provedli více než sto klinických studií, během kterých sledovali vliv účinků dlouhodobé substituční terapie rekombinantním lidským růstovým hormonem při nedostatku tohoto hormonu u dospělých pacientů. Ve svých hodnoceních popsali rozmanitost pozitivních účinků této léčby.

Dodáváním náhradního růstového hormonu se u léčených docílí:

  1. přírůstku aktivní svalové hmoty,
  2. snížení tělesného tuku,
  3. zlepšení psychické pohody,
  4. vyšší kvality spánku,
  5. nárůstu energie a fyzické výkonnosti,
  6. zlepšení srdečních i dýchacích funkcí,
  7. poklesu počtu návštěv u lékaře,
  8. snížení počtu dní strávených v nemocnici.

Samozřejmě zde nemůžeme uvádět detaily všech studií věnovaných účinkům podávání náhradního růstového hormonu. Zmiňme jen, že na výzkumech se podílely skupiny odborníků z Nizozemska, Německa, Kanady, USA a dalších zemí.

(hah)

Zdroje:

www.medscape.org/viewarticle/458624

www.internimedicina.cz/pdfs/int/2005/05/05.pdf