#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vše, co jste chtěli vědět o růstu vašich dětí

Růst dětí je věčným tématem rozhovorů všech rodičů, nejen těch novopečených. Když se chlubíme právě narozeným potomkem, obvykle neopomeneme dodat, kolik naše miminko měřilo a vážilo. Růst, jakožto ukazatel zdraví a výživy dítěte, je jedním z hlavních parametrů posuzovaných během vývoje.

Faktory, které ovlivňují růst jedince jsou z velké části dány genetikou. Genetika určuje tzv. růstový potenciál. Zda bude naplněn, či nikoli, je ovlivňováno socioekonomickými podmínkami. Je tedy možné nějakým způsobem spočítat, jak velké bude právě vaše dítě? Kdy bude růst nejrychleji, kdy naopak začne růst zpomalovat a kdy přestane? Jaké jsou rozdíly mezi děvčaty a chlapci? 

Co nám prozradí růstové grafy 

Tělesná výška a váha jsou snadno zjistitelné ukazatele vývoje jedince během dětství a časné dospělosti. Jejich vyšetření a zaznamenání do dokumentace je mimo jiné náplní preventivních prohlídek prováděných v pravidelných intervalech u praktických lékařů pro děti a dorost.

Pro snadnější orientaci a posouzení adekvátnosti vývoje nám slouží tzv. percentilové růstové grafy, které vztahují výšku či váhu k danému věku a pohlaví. Jednoduchým způsobem lze pomocí nich hodnotit vývoj konkrétního jedince ve srovnání s jeho vrstevníky. Pojem percentil označuje relativní umístění vzhledem k ostatním posuzovaným na stupnici od 1 do 100. Hodnota 100 přitom označuje nevyšší umístění. Pokud tedy vaše dítě dosahuje úrovně 50. percentilu, znamená to, že 50 % dětí stejného věku je větších a 50 % naopak menších. Pokud dosahuje 25. percentilu, pak je pouze 25 % dětí menších a 75 % zákonitě dosahuje vyšší výšky. V percentilových růstových grafech označujeme jako tzv. pásmo střední tělesné výšky plochu vymezenou mezi 25. a 75. percentilem. V tomto intervalu se nachází 50 % dětí. 

Důležité je sledovat zejména směr růstové křivky, nikoli jen polohu vůči referenčním křivkám. Sledovaný znak pak nazýváme růstovou rychlostí. Za varovný signál poruchy růstu tak považujeme zejména zastavení křivky či zpomalení růstu. Rovněž hodnoty pod 3. percentilem či naopak nad 97. percentilem by měly být dovyšetřeny. 

Lze odhadnout výšku v dospělosti?

Jak jsme již nastínili v úvodu článku, růstový potenciál každého z nás je dán genetikou. Lze ho orientačně vypočítat z hodnot výšky rodičů. Tato veličina se nazývá tzv. midparentální výška. U dívek ji získáme průměrem hodnot výšky rodičů následujícím způsobem: (výška otce − 13 cm) + (výška matky) / 2, u chlapců (výška otce) + (výška matky + 13 cm) / 2. V pásmu +/− 8,5 cm od vypočítané hodnoty se bude pohybovat výška dítěte v dospělosti.

Kolik měří zdravé dítě v pěti či v deseti letech?

Růst jedince není lineárním procesem. V životě jedince zaznamenáváme období, kdy vyroste téměř „přes noc“, či naopak kalhoty dříve roztrhá, než z nich vyroste.

V období života se střídají období rychlého růstu s obdobími růstu pomalejšího. V prvním roce dítě vyroste průměrně o 25 centimetrů, na konci druhého roku pak měří asi 50 % své dospělé výšky. Následuje dětské růstové období, kdy se růst drží na hodnotě zhruba 5 až 7 centimetrů za rok (v této době dítě dohromady dosáhne asi 30 % své dospělé výšky). Následuje pubertální růstový výšvih, kdy jsou zejména chlapci schopni vyrůst až o 11 centimetrů za rok (dohromady asi 20 % dospělé výšky).

Během prvních dvou let až dvě třetiny dětí změní své percentilové pásmo, což v tomto období nehodnotíme jako patologii, růstové percentily hodnotíme až od druhých narozenin. Malé dítě při narození velmi pravděpodobně dožene záhy své vrstevníky. Naopak narodil-li se vám pěkný cvalík, neznamená to, že by ve čtyřech měsících života vážil dvojnásobek. Růst u něj nepůjde tak rychle a i on se s velkou pravděpodobností brzy vyrovná svým vrstevníkům. Z porodní váhy a výšky tedy nelze usuzovat na dospělou výšku.

Rozdíly mezi dívkami a chlapci

Rozdíl v růstu je mezi pohlavími více než zřejmý. Jedná se zejména o období puberty. Zatímco u dívek obvykle začíná výškový výšvih průměrně v 10,5 letech, u chlapců rychlý růst nastupuje později – obvykle ve 12,5 letech života. Maximální rychlost se v období pubertálního výšvihu pohybuje okolo 7–12 cm/rok. Zrychlený růst neprobíhá během celého období (např. u dívek vrcholí obvykle kolem 13. roku, potom se růst opět zpomaluje, přibližně ve 14,5 letech se růst zastavuje).

Kdy zpozornět? 

Poruchy růstu lze pro názornost rozdělit do dvou skupin. Děti s malým a velkým vzrůstem. Chodíte-li s dětmi na pravidelné prohlídky, váš pediatr zpravidla záhy odhalí dané odchylky.

  • Malý vzrůst – důvodem může být genetika, kdy dítě roste pomaleji, ale v souladu s genetickou růstovou předpovědí, či se může jednat o konstituční opoždění růstu a puberty (častější zejména u chlapců). Zde většina dětí dosáhne dospělé výšky v rámci své rodičovské predikce. Dítě se může růstově opožďovat z důvodu přítomnosti systémového onemocnění – může jít například o srdeční vrozené vady, poruchy kostního metabolismu, plicní onemocnění a další. Výjimkou nejsou ani psychosociální příčiny. Týrané dítě bude velmi pravděpodobně zaostávat za svými vrstevníky. Pro úplnost je potřeba uvést i vady genetické. Poruchy růstu mohou dále způsobovat poruchy endokrinní (mj. nedostatek růstového hormonu). 
  • Velký vzrůst – i zde se může jednat o familiární vysoký vzrůst, který je opět v souladu s predikcí na základě výšky rodičů. Existuje jednak celá řada vrozených onemocnění spojených s vysokým vzrůstem, jednak získaných vad – zde pak uvažujeme zejména nad hormonálními poruchami.

Každé dítě je jiné, roste jinak rychle a v jiný čas. Navštěvujete-li s dítětem pediatra pravidelně, případná odchylka bude jistě odhalena. Pojmete-li však podezření na jakoukoli odchylku, neváhejte se poradit s lékařem kdykoli. 

(vrjo)

Zdroje:

Mohlo by vás také zajímat

Sledování výšky a délky

Jak na to

Sledování hmotnosti

Jak na to

Růstový potenciál

Jak na to