Co vás čeká v ordinaci, když vaše dítě neroste

Sledování růstu je běžnou součástí každé preventivní prohlídky u praktického dětského lékaře. Do dvou let věku zaujme dítě své místo v geneticky daném pásmu (což je posuzováno dle růstových grafů). Praktický dětský lékař sleduje nejen vlastní tělesnou výšku dítěte, ale také plynulost růstu. Jaký je obvyklý postup, pokud růst dítěte neprobíhá podle očekávání?

Diagnostika začíná v ordinaci praktického lékaře

Praktický dětský lékař nejprve řeší tzv. anamnézu. Součástí posouzení růstové poruchy je zhodnocení genetického růstového potenciálu a případných dědičných či chronických onemocnění v rodině. Co konkrétně lékař může zjišťovat?

  • Kolik měří oba rodiče dítěte.
  • Jak probíhalo těhotenství a porod. (Byl růst dítěte v děloze v normě? Proběhl porod hlavičkou, nebo koncem pánevním? Bylo přítomno nějaké porodní poranění?)
  • Výskyt vrozených chromozomálních vad v příbuzenstvu – Turnerův syndrom, Praderův–Williho syndrom a jiné.
  • Výskyt chronických onemocnění v příbuzenstvu – nemoci ledvin, srdce, poruchy štítné žlázy, cukrovka a jiné. Měl/má některý z přímých příbuzných dítěte nádorové onemocnění?
  • Stravovací režim dítěte. Způsobují mu některé potraviny obtíže (průjem, nadýmání, nevolnost, zvracení)? 
  • Pravidelnost stolice dítěte. Jakou má stolice konzistenci?
  • Jak často dítě močí? 
  • Kdy začala menstruace a zda je cyklus pravidelný (u větších dívek).
  • Jaké má dítě školní výsledky.

Fyzikální a laboratorní vyšetření 

V ordinaci praktického lékaře dále probíhá: 

  • určení tělesné výšky, 
  • stanovení tělesné hmotnosti,
  • komplexní fyzikální vyšetření (zejména poslech srdce a plic, vyšetření břicha pohmatem, kontrola kůže, končetin, vyšetření hlavy, hrdla).

V další fázi přichází na řadu laboratorní vyšetření, jehož rozsah je individuální a vychází z nálezů lékaře. Nejčastěji jsou v krvi zjišťovány následující parametry: 

  • krevní obraz,
  • zánětlivé hodnoty, 
  • vyšetření ledvin, 
  • jaterní testy, 
  • kostní metabolismus – vápník a fosfát,
  • minerály,
  • krevní cukr (glykémie),
  • funkce štítné žlázy, 
  • celiakie – nesnášenlivost lepku. 

Laboratorní vyšetření se provádí nalačno, optimálně po 12 hodinách bez jídla. 

Endokrinologie, genetika, oční či neurologické vyšetření 

Pokud výše popsaná vyšetření neobjasní příčinu růstové poruchy a růst se neupraví ani v odstupu tří až šesti měsíců, bývá dítě odesláno na endokrinologii k provedení další diagnostiky. Součástí endokrinologického vyšetření bývá:

  • rentgen zápěstí a ruky k posouzení tzv. kostního věku,
  • odběry hladin hormonů produkovaných podvěskem mozkovým (hypofýzou), nadledvinkami a příštítnými tělísky (růstový hormon, prolaktin, kortizol),
  • magnetická rezonance mozku při podezření na problém v oblasti podvěsku mozkového.

Také mohou být požadována další speciální vyšetření:

  • oční vyšetření (fundoskopie) při prokázané poruše funkce podvěsku mozkového,
  • molekulárněgenetické vyšetření při podezření na dědičné onemocnění,
  • neurologické vyšetření.

Jak se na vyšetření připravit

  • O přípravě na laboratorní vyšetření hladin hormonů byste měli být informováni předem, konkrétní podmínky závisí na požadovaných odběrech. Například odběr hladin hormonů se provádí nalačno, v ranních hodinách po 10–12 hodinách bez jídla, před odběrem se doporučuje relativní klid a příjem 2–3 dcl vody. V některých případech se provádí stimulační testy produkce hormonů, které sledují jejich hladiny v čase po podání látek hormonální povahy (např. inzulinu), odběr se pak provádí v čase nula a dále několikrát v různých časových odstupech v řádu hodin, záleží na typu testu.
  • Oční vyšetření nevyžaduje speciální přípravu, je však nutné počítat s rozkapáním očí, které způsobuje zrakové omezení v příštích několika hodinách od jeho provedení. 
  • Na návštěvu ambulance molekulární genetiky se nemusíte nijak zvlášť připravovat, měli byste však znát důležité zdravotní údaje týkající se přímých příbuzných dítěte.
  • Neurologické vyšetření nevyžaduje žádnou zvláštní přípravu.

Minimálně týdny, respektive měsíce 

Stanovení tělesné výšky se při podezření na růstovou poruchu provádí obvykle dvakrát v odstupu alespoň šesti měsíců. Výsledky laboratorního vyšetření prováděného v ordinaci praktického dětského lékaře jsou zpravidla dostupné do druhého dne. Na výsledky endokrinologického laboratorního vyšetření se většinou čeká déle, některé hodnoty mohou být známy až za několik týdnů. Rovněž závěry molekulárněgenetického vyšetření jsou k dispozici až v horizontu týdnů. 

(tich)

Zdroje:

Mohlo by vás také zajímat

Sledování výšky a délky

Jak na to

Sledování hmotnosti

Jak na to

Růstový potenciál

Jak na to